Barbara Paldus – Špičková vědkyně & podnikatelka hledá tajemství zdravé kůže

Přepis epizody

Ahoj tady Dan Tržil, je tady další díl podcastu proti proudu a mým hostem, nebo hostkou jak někdo říká, je dneska Barbara Paldus. Barbara Paldus je investorka serivá podnikatelka a vědkyně s českými kořeny. Vydůstala v Kanadě nyní žije dlouhodobě v Americe a od nuly vybudovala několik společností v oblasti biotechnologií jedna ze jejich společností na Paldu Příklad to má hala vyrábit vakcíny, ať už na ebolu nebo na covid.

Nechtěla bych to opakovat kdyby třeba byl nějaký jiný outbreak a ty vakcíny byly úplně totálně nový.

Dneska se věnuje hlavně péči o kůži Od roku 2018 řeší různý kožní problémy.

Jeuznávanou větkyní, má za to spoustu ocenění a je majitelkou nebo spolumajitelkou více než 40 patentů. Já mám radost že Barbara přijala moje pozvání, protože mluvíme o vědě, o medicíně, spoustu témat co se týče třeba léku na hubnutí, ale hlavně toho, jak funguje kůže, mikrobiom střeva, mozek, jak to je všechno dohromady.

Myslím si, že Barbara v tom dělá hodně zajímavé věci a vlastně posouvá To, co věda ví o tady těch oblastech. Řešíme i trošku třeba situaci v Americe, což si myslím, že je zajímavý slyšet od někoho, kdo tam dlouhodobě žije a nejenom od českých komentátorů, že problémy Ameriky, ale hlavně příběh někoho, kdo uspěl v mnoha životních rolích a stále nestrácí takovou pokoru a chuť pomáhat lidem, pomáhat světu.

Já si myslím, že tenhle rozhovor vás bude bavit, protože Barbara je opravdu unikátní osobnost a v Čechách ji zas tak často nejde potkat nebo sehnat. Takže já jsem rád že se mi to povedlo a doufám, že vás tenhle rozhovor inspiruje k žití takového šťastného naplněného života. Jdeme na to. Barbara Paldus.

Tak Barbaro já vás moc vítám v protipravdu, hezký den.

Hezký den, díky.

Já jsem si říkal kde tady ten rozhovor začít, protože ten váš životní příběh je docela samozřejmě zajímavý. Každopádně jak když jsem úplně našel Wikipedy, co vlastně děláte, tak tam byla takovýto podnikatelka vědkyně a tak dále. Ale pak jsem někde koukal, že jste říkala, že jste spíš inženýr než vědec.

Tak jestli mi můžete trošku vysvětlit, nebo lidem, jaký je mezi tím rozdíl, nebo jak to vnímáte?

Takže aspoň pro mě je rozdíl, že vědec dělá čistou vědu jako třeba můj otec dělal matematiku, jestli tam byly aplikace nebo nebyly aplikace, jestli z toho byl produkt, nebo nebyl, to je tomu klasickému vědcovi jedno protože tam je cíl postoupit vědou, naučit nový věci, objevit nový věci, třeba nové fenomény, ale to neznamená je redukovat víceméně do něco praktického.

Takže já jsem inženýr protože když je ta věda, tak já ji ráda redukuju do něčeho, kde z toho je benefit třeba pro lidi nebo benefit pro planetu a tím pádem musí to být pak něco se z toho musí buď fyzicky nebo softwarově udělat, který funguje

Ok, takže prostě je to ta aplikace té vědy do toho reálního života.

Přesně tak, přesně tak. A někdy je to daleko těžší a veme to víc času a samozřejmě víc energie aby vlastně se to realizovalo jako užitelná věc.

Aha, aha. No dnes vlastně já mám pocit, že To je trošku třeba jiný asi schopnosti nějaký možná jiný skillset a nevím jestli to vlastně je často to byznesový myšlení k tomu jestli k tomu potřebuje i ten byznesový mindset, anebo jestli jsou inženýři i v nějakých firmách a vlastně teď jako koukají, co se novýho objevilo v nějakým základním výzkumu a říkají hele, tohle bysme mohli použít teda ten produkt.

No když třeba se Člověk kouká na kvantum počítače nebo a různý zamědělecký biotechnologický aplikace s houbama třeba, tak to jsou jako projekty, který vemou 10, 20 30 let a je to taková kombinace vlastně vědy a inženýrství, který ještě se nedá říct, no už to bude, už to bude už to bude. Takže já dělám spíš krátkodobější projekty tak tři až pět let, kde člověk aspoň vidí, že možná tam bude výsledek, možná tam bude aplikace, ale není to jistota, není tam nikdy jistota, než to je hotový a než to je prostě za člověkem a někdy, když to je patentovaný a tím člověk ví prostě, že vlastně něco docílil, ale když je ta cesta k tomu cílit, tak člověk přesně neví, jak to bude fungovat, jestli to bude fungovat a to právě je v tom zase ta věda.

Jako vy třeba řešíte ty problémy? Jako ty vědecký… Na oblasti který řešit momentálně, protože vím že to bylo samozřejmě v životě jako několik ale musí to být za mě hrozně těžký vlastně jako teď si vybrat z toho množství jako to ti nad tímhle strávím těch tři až pět let, v lepším případě horší možná deset.

Ale spíš je to tak 10-15, možná 10-12, ale někdy člověk začne cestu a neví přesně jako je ve tmě a začne vidět světlo tady a tam a pak z těch světel si udělá tu cestu a vidí prostě, kam vlastně má jít. Takže my když jsme vlastně zašli s tou kůží před 6 lety tak jsme nevěděli že budeme studovat velmi intenzivně střevní mikrobiom a vliv střevního mikrobiomu na kožní poruchy jako akne nebo exém nebo i růži a taky zánět immunologii, takže víceméně Teď už děláme věci, které jsou velmi systémový, velmi komplexní, teď do toho ještě budeme budovat AI, teď budeme mít platformu v Americe pro digitální medicínu, teda pro digitální dermatologii specificky protože medicína to je zase obrovitý pole a člověk se začne učit třeba, jak je impact jater, nebo jak je impact mozku, nebo jak je impact stresu pak se do toho pletou hormony a najednou je to tak komplexní systém, že člověk vidí že to je tak 20 let práce.

svládáte vy… Ještě být ta vědkyně ten člověk který v tom researchi, nebo už dneska ta vaše role je spíš ten business člověk a podnikatelka? Tak

já mám tým, který dělá tu vědu, který dělá tu formulaci, který buduje to AI, který buduje tyhle různý věci, ale já se jim furt do toho pletu. Takže někdy se jim to nelíbí a já miluji číst, takže furt čtu, co je v žurnálech co je novýho a když jdu na konference, tak někdy si odskočím na ty přednášky a pak vždycky přijdu zpátky a oni se bojují protože řeknu a co tohle a co tamto, nebo mysleli jste na tohle.

Takže já jsem víc jako takovej sounding board pro ně. Ale od nich se učím, oni se učí ode mě, takže furt té vědy se pletu. Prostě to je první láska.

Ne to je zajímavé, já jsem mi se právě bavilo, já jsem nedávno, deprve konečně, udělal film Oppenheimer, že jo a oni tam ty věci taky tomu Oppenheimerovi pak říkají, hele, ty už jsi vlastně jenom manažér, ty už jako tomu nerozumíš, což na jednu stranu, jako musí to být občas těžký, ne, jako z té první lásky trošku vystoupit a vlastně pak říct, hele, moje priorita už je dneska jinde, už jako nemůžu být jen ten vědec, ale už chci být něco víc.

Když se řeše větší problémy,

tak

někdo musí prostě víc ten tým A samozřejmě člověk nebude vědět všechny absolutní detaily, jako třeba nebudu vědět všechny short chain fatty acid, který se produkuje jako bakterie to bude produkovat, ale zase když člověk se podívá na ten tým, tak to neví nikdo, jako jak bych to řekla, právě proto máme ten tým a někdo musí mít aspoň jako dostatečně zase když není ta znalost dostatečně hluboká, tak jak se může výst takovej tým, jak se může výst takovej výzkum když tam hodně disciplín od dermatologů do immunologů do etnobotanistů do software developers, prostě když Je tam takový velmi rozlišnej tým a někdo to musí být lepidlo, více méně aby to drželo dohromady a šlo to tou cestou, tak to právě tam se míchá věda a biznes a nemůžou se rozpojit protože ty biznesový lidi to vidím třeba v tom marketingu, nechápou tu vědu a pak se třeba seknou příšerně, nebo ty věci nechápou, jak se to aplikuje, nebo co to musí stát a třeba je to moc drahý, když je to hotový.

Takže prostě musí někdo obdržovat obě dvě strany a to právě to je, co mě zajímá, ale to, co je taky práce.

Já bych se určitě chtěl později dostat k tý dermatologii a k tomu na co jste vlastně zatím přišli, ale vende mě trošku zpátky vy jste říkala, že tatinek byl vědec už, byl to ten váš jako takový hlavní vliv a ono je to těžký vždycky zpětně asi jako dekonstruovat, proč jste se taky pustila do tý vědy?

Takže samozřejmě otec byl velký vliv a matka byla taky vliv, protože nejdřív jsem chtěla jít do medicíny, ale viděla jsem, jak když matka, když emigrovala v roku 68 do Kanady, jak tam nemohla být doktorem. Neuznali jí, i když měla z Karlový univerzity diplom, měla atestaci, tak jí to neuznali Tak z toho jsem dostala strach, jako v Americe museli třeba jít zpátky do školy na dva roky, v Kanadě by bývala musela na čtyři nebo pět let zpátky do školy a na sever, pak by musela dva, tři roky sloužit na severu Kanady prostě neviděla by otce, takže měla strach, tím pádem nešla do toho znovu a pracovala v laboratoři jako více méně dělala vývoj a píchala věci do myší pro farmaceutický prostě výzkum.

A to jsem viděla, prostě jaký To bolelo celý život, tak tím skončila medicína protože to nebylo takový internacionální jako… Takový internacionální možnosti neexistovaly pro doktory se prostě přesouvat mezi Evropou třeba Amerikou. Teď už možná je to lepší, ale nemyslím, protože furt jsou ty medical boards a tam je to komplikovaný.

Tak věda pro mě byla něco co bylo univerzálního protože jsem viděla, jak třeba jezdíme na sebatikly, jak jezdíme sem tam na rok, jak otec s každým kolaboreje po celém světě, od Japonska do Evropy do Ázie a tím pádem jsem si řekla, no tohle aspoň s tím se můžu posunout a co se stane cokoliv se stane na světě, tak vždycky budu někde mít práci.

A to je, jak jsem se dostala do té věry a pak mě to začalo bavit. Nejdřív to byla matematika, pak to byla fyzika, pak jsem myslela, že půjdu do jaderný fyziky a z toho pak se mně šíleně zalíbila chemie Když jsem nechtěla dělat to, co dělal otec tak nakonec jsem skončila spektroskopii, což jsem prvních pět let měla.

A vy jste dcera Josefa Palduse, což taky nebylo moc příjemný, ale pak pomalu, pomalu už jsem si vybudovala prostě svoje jméno a pak, když jsme dělali ten bioprocesing, tak to už jsem byla od toho pole toho otce velmi velmi daleko a tam už jsem byla já sama jako Barbara Paldus.

Jste říkala že jste hodně cestovali Jak?

Jak to možná mělo vliv na vás? A je mi jasný, že člověk jako nikdy vlastně neví, co mělo, jaký vliv, ale já jsem se někde přečet, že umíte pět jazyků.

Ano takže když jsem byla předmateřský ještě, jsme žili ve Francii, jsme žili v Rameši, takže tam mě dali rodiče do francouzský školy, pak jsme byli zpátky v Kanadě, pak jsme byli v Holandsku na rok, pak jsme byli zpátky pak jsme byli zase ve Strasburgu ve Francii, pak jsme byli zpátky pak jsme byli v Berlíně, takže tam jsem chodila do německý školy.

Takhle díky práci rodičům. Přesně tak,

díky otcovi on měl právě ty kolaborace a ty sabatikly a tím pádem, zhruba každý tak dva, tři roky jsme byli někde v Evropě a většinou v jiný zemi,

takže

jsem mohla prostě využít toho a nejenom jazykově a rodiči mě prostě šoupli do školy a řekli hrab se.

No máte na to nějaký typy dneska, protože pro spoustu lidí je tady ta…

Jako výzva z komfortní zóny, jít nikam ještě do školy kde nikomu nerozumím, jako to přece svýmu dítěti nemůžu udělat. Jak bude hrozně nešťastný, nebude rozumět těm dětem a tak dále.

To mým rodičům nevadilo, já jsem spíš jako ty lidi teď,

ale

zase jako v Kalifornii je hodně chův, který mluví jedině španělsky tak jsem si vylepšila španělštinu, najmula jsem chůvu a kluk normálně vyrost, že mluvil španělsky a anglicky.

Česky teď se chce učit a pak se chce naučit německy, protože vidí, jak ty jazyky přece jenom pomáhají a já teď se velmi pomalu a velmi nejistě učím čínskino, mandarin. A to je o hodně těžší než evropský jazyky.

Je to potřeba?

No není ale mě to baví, je to spíš takový zájem, protože já miluji ty čínský filmy a chtěla bych tomu líp rozumět Teď rozumím asi tak polovičce nebo možná 60% a mě to baví takže…

Já jsem, samozřejmě spoustu lidí dneska přemýšlí jako bude ta číňština bude to ten první nebo druhý jazyk za deset let jako ve školách, tak… To

nevíme mohla by to být španělština. To

je pravda. Jako díky tomu latino světu

Přesně tak a taky když člověk se mohla by to být i hindu

jako

i když tam mluví anglicky a protože Indie má tolik různých jazyků, tak používají přece jenom tu angličtinu jako takovej tu unifikaci prostě těch jazyků v Indii, takže a taky by to mohla být ruština

Přijďte si, že pomáhá umět tolik různých jazyků, protože občas člověk přemýšlíte v češtině nebo v angličtině dneska?

Záleží kde jsem, jako třeba

když jsem tady v Praze, tak myslím v češtině když jsem v Německu tak za pár dní se předsvaknu na Němčinu ve Francii zase bude to pár dní a

pak

člověk se zase předsvakne

Já občas přemýšlím slyšel jsem samozřejmě lidi kteří říkají, že jim to pomáhá v tom řešení problémů dokázat takhle jako přepínat tu hlavu možná na jiný jazyky a že to má nějaký problém solving Možná benefity.

To nevím, to nevím. Někdy jako když dělám vědu tak si to vždycky přeložím do angličtiny.

Tak dneska předpokládám, že to je asi ještě mnohem jednodušší, než když se začínalo.

To je, to je, už je to víc naturální.

Aha, aha. Možná když se dostaneme k té kůži Kde vznikl ten zájem o tu kůži, o tu dermatologii?

Protože předtím jste říkala, že jste dělala vlastně něco velmi… Bioprocesing. Takže my

jsme automatizovali bioprocesy pro produkci vakcín, pro produkci protilátek pro rakovinu třeba pro… I stem cell terapii, prostě ty takové buňky pro leukemii třeba jsme studovali, takže dělali jsme equipment, aby se to mohlo produkovat rychlejc, aby se mohl dělat ten scale-up rychlejc a aby to samozřejmě se produkovalo pro méně peněz, aby to bylo dostupné.

Takže vlastně tak jako ty stroje který ty farmafirmy používají, aby… Přesně tak,

přesně tak, pak se to hodilo, když byl covid samozřejmě s Pfizerem, ale taky se to hodilo, když J&J pracoval na ebole, když v roku 2016, teda od 2014 až 2017, když byl ten Ebola outbreak v Africe a samozřejmě jako na ty různý rakoviny udělat ty jako hercepty na Rituxy na tyhle ty medicamenty aby byly daleko víc levnější, protože když to začalo, tak to bylo tak 100 tisíc 300 tisíc dolarů bylo dolarů.

A v dnešní době už je to spíš tak 10 tisíc 30 tisíc takže tím víc lidí třeba který mají prsový rakoviny nebo plicní rakoviny mají dostupnější léky.

A to je často vlastně braný tím tou výrobou, že se ta výroba vlastně tak jako zlevnila? Ano,

protože se to může škálovat do větších a větších objemů a tím pádem ten medicament se může produkovat rychlejc, to je teď problém co má Novo Nordisk jak bude scaleovat právě ten ozempik, ty GLP-1 medicamenty, protože teď samozřejmě v Americe lidi to je ideální, lidi si můžou píchnout zhubnout prostě a problém je, že pak ty, který mají vlastně tu cukrovku, není dostatek toho produktu, není dostatek toho léku a Novo Nordisk má tak strach že prostě nebude moc pomáhat těm originálním právě pacientům s cukrovkou, pro který to bylo vyvinutý, protože je to tak populární pro ztrátu prostě aby člověk byl hubený.

Já

jsem teď někde čet, že snad 15 milionů Američanů to nikdy zkusilo, nevím, jestli to bude opakovaně, ale že

vlastně

pro spoustu lidí možná tady je to furt něco novýho, ale ten simple size nebo jako vlastně Už to jako není něco, co by vyzkoušelo pár lidí že jo?

Ne, ne, ne ne ne protože tam je to tak populární prostě a to, co mě opravdu mrzí je, že už bylo hodně progresu jako v různých typech tělech v různých typech prostě žen a to už prostě ta akceptance že lidi už prostě…

Prostě chápali, že můžou být různé jako ektomorfy, mezomorfy, že prostě lidi můžou vypadat jinak, že se by měli cítit v pohodě, že by měli vypadat prostě jako, že nemusí každej vypadat jako ta špageta

a

už je to zase zpátky. Už mě to připadá jako devadesátý leta, že každej chce být prostě úplně jako minimalizovaný, nejhubenější, co může být a teď ještě do toho je ta kosmetika, jako ta plastická kosmetika a teď samozřejmě, protože lidi ztrácejí hodně té váhy, tak kosmetická chirurgie, protože mají prostě extra kůži, tak prostě teď zase ta kosmetická chirurgie šíleně stoupla, zase je nedostupná, protože každej si chce tu extra kůži.

Prostě sundat a samozřejmě ve obličej, když člověk hodně zhubne, tak zase musí být facelifty. Mně to připadne takový divný, že 30-letí lidi prostě už mají tolik ty kosmetických chirurgie.

Ono asi u těch lidí kteří mají 150 kilo, se dá argumentovat tím, že pro ně to je vlastně lék že jim to nějakým způsobem ten život zlepšuje.

Ano ale ne někdo který váží třeba 65 kilo a chce vážit 60.

Dnešní doporučení je pro všechny, kteří chtějí zlepšit svůj životní styl a podpořit ať už regeneraci nebo jejich výkon v práci ve sportě a obecně v životě. Představuju vám československou značku Powerlogic, která podporuje tenhle díl podcastu.

Já sám dímám Powerlogic už roky jako takovou známku kvality a jsem rád že jsem se s nima teď mohl spojit. On je její zakladatel Dušan Plichta je vlastně na Slovensku známý biohacker, člověk, který hodně aktivně řeší to svoje zdraví a to, jak optimálně fungovat, nejen u sebe, ale samozřejmě i u svojí rodiny.

A Dušan vlastně v rámci Powerlogi vyvinul produkty, který by on sám chtěl používat a ze kterým asi může stoprocentně stát. Pokud by vás zajímal ten jeho biznesový přístup, tak nedávno jsme udělali bizneskást Dušan, to má opravdu extrémně najetý a my vlastně můžeme těžit z toho že si ty věci udělal Nejkvalitněji pro sebe a prodává to dál.

Já v rámci Powerlogy mám hodně rádcích snídaněvý granuly, který si oblíbili moje děti, ale kromě toho ještě používám proteinový prášky, který jsou skvělý, takže těch produktů mají opravdu spoustu, všechny jsou vyráběný s extrémním důrazem na kvalitu, všechny jsou vyráběný na základě nějakých originálních receptůr, ve spolupráci s odborníky a tak dále.

A pokud Powerlogy neznáte, tak určitě mrkněte na powerlogy.cz a budete sami překvapený, jak moc zajímavých věcí tam je. Takže ať už chcete zlepšit výkon v práci spánek nebo regeneraci po tréninku na powerlogy.cz najdete spoustu zajímavých řešení A až budete na Powerlogi nakupovat tak nezapomeňte zadat slevový kód proti proudu 17, psáno dohromady, dostanete 17% slevu na vaši objednávku, takže si můžete těch mňamek nakoupit ještě víc, takže proti proudu 17.

Stojí za to, na to mrknout. Díky moc za podporu. Vy do toho určitě vidíte trošku víc Bude ty GLP-1 léky, bude to v budoucnosti něco jako obřího? Protože já už dneska asi jsem viděl nějaký třeba medický podcasty kde říkali, hele, vlastně ono to v tuhle chvíli vypadá trošku jako nějaký miracle jako lék, vlastně žádný skoro negativní účinky, lidi potom schazujou mají menší chuť na sladký a takhle, vlastně samý pluska.

A říkají prostě možná lidi mín kouřej a mín píjo alkohol ale nevíme dlouhodobý efekty, protože nikdo to nestudoval, jako to je jako covid vakcína, jo, to byl experiment na milion a milion a milion lidí po celým světě a teď právě ještě vidíme co jsou efekty těch mRNA vakcín, takže GLP-1 to je úplně stejný, to jsou prostě takový experimenty na velkých prostě skupinách lidí a Za deset let uvidíme vlastně co jsou konsekvence.

Protože to jsme nevěděli Jako třeba Fen-Fen ve koncem osmdesátejch let byl taky taková to byl prostě náděj prostě pro váhu a každej na tom byl a najednou se ukázalo, že Fen-Fen měl problémy. Takže já neříkám že GLP bude mít stejné problémy, ale prostě nevíme. To je právě zase ta zóna, kde se experimentuje v real time na lidech ale lidi Jsou v tím pohodě, protože zřejmě jako to pomáhá.

Řekněme pro tu cukrovku, třeba můj manžel má cukrovku, to mu to šíleně pomohlo. On ztratil asi 20 kilo a ty cukry opravdu teď jsou kontrolovaný a nepředspává se sladkým, takže v tomhle smyslu, jako pro tu cukrovku je to opravdu fantastický lék.

Mě ještě zaujalo, jak jste vlastně zmínila ty covid vakcíny, protože zatímco možná u léku na hubnutí to tak polarizovaný není, tak samozřejmě ty covid vakcíny prostě tu společnost mám nebo celková ta situace, že jo polarizovala hodně.

Jsi jako člověk který si z tý farma, teda jako pohybuje… Jak to přesnímáte některý takový ty jako zprávy, jako byly to přesně pokusy není to vyzkoušený, bylo to zamlčovaný, že to v něčem není dobrý a tak dále, protože moje sestra třeba pracuje taky v biomedicíně a samozřejmě je jako velmi na té straně, hele prostě je to věda, bylo to vyzkoušený a tak dále.

Máte tam vy nějaký takový jako nejasnosti typu přesně? Takže

já jsem měla oblíbenou vakcínu od J&J, který vyvinul Crusel protože to byla tradiční vakcína, to nebyla právě ta mRNA,

takže

v tom smyslu a byla zrovně tak efektivní, ale problém bylo, že v Americe bylo šílený politiky a tím pádem J&J ztratil prostě tu válku proti Pfizeru který měl ucho víceméně americký vlády a To byla otestovaná prostě vakcína, to byla první vakcína, kterou já jsem si zařídila, zařídila jsem synovi protože to je technologie která prostě už tady je 20 let, je velmi dobře dokázaná.

A já neříkám že ty mRNA vakcíny nefungují nebo že budou dělat problematiku protože zase, jako jak bych to řekla, když člověk se kouká na ty efekty z těch vakcín na… Vyloženě jako 100 milion plus lidí, tak jsou minimální. Takže jako z perspektivy vědy jsou minimální. A měly všechny dáta na ty vakcíny v té době?

Ne. Zachránilo to milion a milion životu? Ano Takže zase co je ta cena za zachránění těch životů? A o tom lidi nemluví.

Takže

pro mě to byl zajímavý experiment. Za plek pámbu se dobře povedl. Nechtěla bych to opakovat kdyby třeba byl nějaký jiný outbreak a ty vakcíny byly úplně totálně nový. A tam zase byly tam dáta, bylo tam minimálně tak 10-15 let dat, takže to nebylo jako, že to byl…

Totální experiment. A já už mám těch covid vakcín asi šest v sobě, takže kdybych tomu nevěřila, tak bych se furt nevakcinovala A když pak mluví o třeba těch MMR vakcínech teď jak v Americe, já si myslím to jsou neštovice measles. Nejsem sám jistý. Je že v Americe byly antivaxxers už od začátku století.

Když měly ty první vakcíny pro ty první choroby, tak už proti tomu ty religiózní lidi prostě říkali, že ne, to nechtěl pámbu, nemusíme se vakcinovat a pak samozřejmě umírali jejich děti. Takže jak bych to řekla, pro mě já teď se na to koukám jako perspektivu že to je darwinismus a ty lidi který nebudou se chtít vakcinovat, tak vymřou z lidstva protože se nebudou vakcinovat.

Takým pánem to je evoluce, lidský prostě lidskýho plemena.

Hm, hm, já jako vnímám zase trošičku, že v čem mají některý ty lidi pravdu, je, že já vnímám že i ta vakcína samozřejmě má nějaký nízký riziko. Samozřejmě, ale všechno má, voda

má, voda má, když pijeme vodu, může to mít olovo, může to mít arsen, takže vzduch, který dejcháme, má taky riziko, to je právě ten problém, když vstoupneme do auta nebo do letadla, tak to má taky riziko.

Jo jo, no, jo, jo, to si myslím, že by si přesně ty lidi měli uvědomit, že samozřejmě ano, já chápu že některý lidi jsou naštolní, jakože se jim říká, hele, tohle je stoprocentně bezpečný a tak dále. Nic není

stoprocentně bezpečnýho, to je právě to a já si myslím že kdyby neříkali, že to je stoprocentně bezpečný, že aspoň by uznali zase těm lidem, že ano, chápeme, nic není perfektního, ale podívejte se na zbytek života můžete jít ze schodů, spadnout a zlomit si prostě krk a umřete.

Takže jako i schody mají riziko. A pes vás může kousnout. Jakbych to řekla, auto vás může přejet, když přecházíte ulici takže život v sám sobě má riziko.

Jo, a asi se shodneme, že ty nemoci, že oproti které se vakcinuje, tak to riziko mají výrazně větší, než ta vakcína samozřejmě. OK. Mně to vlastně přijde zajímavý posun od toho, A možná ještě se zastavím u jedné věci, který jsem někde slyšel v rozhovoru s váma, že vlastně vy když jste tu firmu prodávala tu poslední, tak to bylo částečně kvůli nějaký rodinný situaci a…

Ano můj

syn byl diagnozovaný s ADHD a já jsem měla strach prostě protože nebyl psychologicky stabilní, protože já jsem hodně cestovala nebyla jsem doma, on chtěl mámu, takže z toho měl příšený depresie a měla jsem strach aby se ne sebe zavraždil a prostě jeho psychiatry mě řekla, že jestli něco nezměním v mým životním stylu, tak ztratím dítě.

Takže to nebylo jak bych to řekla, nebylo to jednoduchý v tom smyslu, že já jsem vždycky myslela, že kariéra přijde první Ale když člověk má díky, tak rodina musí být první.

Vdímáte to dneska že to bylo správný rozhodnutí?

Absolutně, absolutně, no, 100%. No

ono samozřejmě se trošku dostávám i k tomu vlivu mikrobiomů a věci, který dneska studujete protože…

Takže začala se to řešit třeba v souvislosti s tím ADHD, protože taky samozřejmě některý lidi že ho říkají že i tady ty věci začínají v tom mikrobiomu a že už vlastně to začíná být celkem taková taková knowledge, že je to ten druhej mozek a že ten vliv i na psychický Vlastně problémy, může být enormní.

No ten mikrobiom nám produkuje serotonin, nám produkuje dopamin, nám produkuje melatonin, takže prostě ano, jak říkáte, tak více méně ta nálada a jak člověk se cítí, jsou z toho střeva. Možná ne úplně stoprocentně z toho mikrobiomu, ale aspoň ze střevního systému. A aspoň jako, já jsem začala řešit exém, protože můj syn měl jako malý exém a měl hodně kontaktní alergie.

A pak, co jsem se dověděla potom co jsme ten exém měli pod kontrolou, když mu bylo tak 8, když byl diagnozovaný s tím ADHD, je, že je velmi velká vysoká korelace. Tak děti, který mají exém, mají asi tak 46 až 50 % větší riziko mít ADHD. A taky mají vyšší riziko mít azma a mají vyšší riziko mít rinitis, což je více méně taková rýma, která nikdy nepřestane.

Takže to jsou ty tkáně, že některý jsou víc porózní a možná jako ty buňky nejsou tak dobře sesazený a tím pádem tyhle ty různý věci jsou korelovaný. Takže tam jsem to začala študovat samozřejmě s tím ADHD, když jsme začali ty medicamenty on je na tom D-amfetaminu, což se jmenuje Focalin, tak musí třeba ráno jíst protein.

Když nejí protein, tak ten medicament dobře nefunguje. Takže to zase člověk vidí jak to střevo a ten trávící systém má impact nejenom na jako jak se může fokusovat ale vlastně jak ten lék funguje v jeho těle. Takže když třeba sní cukr a uteče do školy, tak pak se nemůže soustředit. Když do něj nadspu vejčka nebo prostě něco co má vysoký protein, tak pak to drží třeba do jedny nebo do dvou odpoledne ten medicament.

Aha, jsou ještě nějaké takové změny, třeba co jste museli udělat v životě? No

třeba jsem ho začala vařit prostě teplou snídaní. Takže jsem, jako já normálně začínám pracovat v 6 ráno, takže jsem začala vstávat v 5 ráno, abych si to všechno připravila a pak jsem si musela udělat prostě tu půl hodinu než se probudí, takže žádný telefonáty, abych mu mohla uvařit snídaně.

A

to udělal šílený rozdíl ve škole, jako šel od trojek do jedniček ve

škole. Jenom tím že to nebyly snídaně více reálie nebo tady ty věci. Přesně

tak, přesně tak.

To se možná k tomu dostávám, samozřejmě k tomu exému já jsem to taky řešil s miminkem ročním, protože dneska, když přijdete za dětským lékařem, řeknete hele, tady má dítě má exém, tak oni vám řeknou no, tak to může být z růstu zubů, nebo to může být jako z čehokoliv.

Já jsem dokonce se setkali s tím že řekli, no, tak rostou zubky, tak to může teďko nejako způsobit exém. A dají vám nějaký krém nejčastěji, že jo.

Kartikosteroidi.

Ano.

To je to nejhorší, proti tomu jsem bojovala celý getství mýho syna prostě já, protože jsem cestovala tak kdekoliv jsem byla tak jsem se jich ptala, co máte na exém, co nejsou právě kortikosteroidy tak nakonec jsem skončila s krémem z Jirska a to je de facto když pak jsem prodala tu firmu tu Finesse tak jsem koupila tu bio v tom Jirsku protože jsem měla strach, ona totiž už neměla peníze a Já jsem měla strach že ona zkrachuje a víceméně ten věc A vy jste potřebovala ten krem?

Tak jsem s nima začala mluvit vlastně co jsou ty složky v těch rostlinách, jak se to používá, co je historie jako fířský medicíně tradiční těch rostlin, třeba kostival, který používají už od 13. století a hlavně to používali když někdo si zlomil kost. A tak prostě jsme to začali študovat pak jsme začali študovat tu genetiku, jako jaký mají impact de facto ty buňky těch rostlin a třeba lidský buňky Kožní nebo jako sebocity, keratonocity jako ty strukturální nebo ty, který produkují kožní más a tak dále.

A prostě začalo to být zajímavé a ta vědomě de facto vtáhla do toho. A nejdřív jsme prostě řešili jako takový víc standardní problémy jako suchá kůže, masná kůže, jako kůže která stárne, ale pak jsme opravdu viděli, jak některý ten potenciál té biotechnologie těch rostlina choroby kůže. Takže pak jsme se pustili opravdu do toho akne a ten exém nám vzal pět let, ale ten krém který máme, funguje tak dobře jako kortikosteroidy Takže teď musíme samozřejmě udělat ty větší klinické studie, aby jsme to dokázali, prostě aby doktaři tomu všichni věřili, ale nějak ty menší studie, které už máme za sebou ukazují, že to redukuje prostě pro kůži se sklenem exémem, to redukuje prostě ty problémy o přes 90%, což Pro nás fantastický a samozřejmě kluk to používá doma.

Je to určitě zajímavý. No vy se zeptáte mi, jak to vlastně trošku funguje, protože ten exam má ten projev na té kůži, ale přesně jsme se tady bavili, že ta příčina nemusí být ta kůže, nebo tak já to aspoň chápu. Takže

lidi, můžete se podívat, to jsou takový propustivý jako bariéry. Takže ta kožní bariéra, prostě jsou genetický faktory, který tam hrajou, takže ta kůže třeba neprodukuje dostatečně těch strukturálních proteinů, takže není jako tak těsná dohromady.

A taky ve střevě. To střevo ta bariéra střevní není tak těsná Tím pádem alergény, toxíny, nečistost prostě se může se dostanout do těla a tím pak je ta imunitní reakce, tam je ten zánět a to se může projevit tím že prostě ta kůže svědí. A nebo člověk prostě má průjem a necítí se dobře, takže to se může projevovat buď v těle, anebo na venší těla a tím prostě pak ten zánět se projeví v té kůži, právě je ta červenost to svědí, lidi to škrábou, pak můžou mít třeba infekci stafilokoka, což to samozřejmě zhorší.

A první věc je uklidnit tu kůži, uklidnit tu reakci, to je vlastně co dělají prostě tu supresi toho ominutního systému, jsou první věci, které dělají kortikosteroidy samozřejmě a nebo když jsou ty biologický léky pro ty horší exémy jako třeba je dupixent nebo to, takže víceméně tam. A co je důležité je uklidnit to sjedění, uklidnit tu bolest a to se můžete dělat s rostlinama a my to děláme skrz jiný prostě cytokin, skrz jinou molekulu, která signaluje prostě právě ten problém a tím uklidníme zase ten imunitní systém ale skrz rostliny.

A tím to tělo prostě je v homeostáze, teda jako v takový rovnováze a pak tak už se může hojit a právě jsme našli rostliny, který stimulují produkci právě těch strukturálních proteinů, nebo který stimulují produkci těch anglicky se tomu říká tight junction, jako aby ty buňky byly dohromady prostě těsně jako taková dobrá zeď třeba ve střevu A tam právě vidíme, že třeba ano, můžeme docílit tak 70% vylepšení na té kůži, ale když člověk k tomu přidá právě ten suplement z toho vnitřka a zahojí to střevo a taky redukuje zánět v tom střevu Tak má 93-95% vylepšení.

Takže vyloženě ten systém střeva a kůže jsou nejenom propojený, ale musí se řešit v stejnou dobu. Nemůže člověk říct, no tak jenom dám něco na kůži nebo jenom dám něco prostě pro ten zánět. Musí se to řešit dohromady a pak samozřejmě je ten psychologický impact, jako když člověka ta kůže sjedí tak nemůže spát, když nemůže spát tak pak má kortizol a pak má ty hormony rozrušený a to může taky ten zánět prostě samozřejmě zhoršit takže pak tam je zase ten mozek v tom střevu kůži a mozku a samozřejmě taky hraje roli ten mikrobiom protože vidíme že lidi který mají exém, nemají takovou diverzitu, nemají tolik těch bakterií ale hlavně nemají ty různý populace těch bakterií, ty typy těch bakterií těch druhů a má kmenu a tím pádem musíme jim to střevo doplnit.

Mhm, mhm. Jak daleko je třeba tady ta znalost toho lidského mikrobiomu? Protože já vím že už dneska si člověk může udělat nějakou analýzu mikrobiomu. Ještě

o tom moc nevím. No já jsem

právě od spousty lidí zase slyšela hele vlastně dneska to jsou trošku vyhozený peníze Protože sice něco zjistíte ale vlastně moc o tom nevíme a otázka je, jestli když tam chceme něco dodávat, jestli se tam uchytí, neuchytí, jak to bude reagovat a tak dále.

Takže my teď hodně studujeme ne probiotika, samozřejmě máme probiotika, protože vidíme jistý kmeny který vyloženě chybějí.

Ale

je to primitivní, jako jak bych to řekla, jako je to třeba když člověk se podívá na ten první Ford automobil, který měl ty čtyři kola, mohl se řídit, ale bylo to primitivní motor a teď to třeba porovná elektrickýmu autu v dnešní době.

Takže to je více méně naše znalost toho mikrobiomu, takže vidíme jako ty takové velké rodiny těch kmenů, které třeba vůbec tam nejsou nebo chybějí, ale třeba tam jsou 20 nebo 30 různých typů bakterií v tom kmenu A přesně co každá ta bakterie dělá, to nevíme Takže teď prostě studujeme snažíme se vidět jestli jsou vyslasky, jestli něco se projevuje prostě konsistentně mezi lidmama.

A ten mikrobiom, jako jak bych teď řekla, ta diverzita toho mikrobiomu a to, co tam vidíme, je tak rozlišný někdy od člověka do člověka přitom mají ten stejný kožní stav. Takže tam ještě prostě to bude hra, kde se budou budovat databáze a kde pak bude AI to analyzovat, aby jsme viděli ty větší trendy, jako teď už se vidí třeba že ta mukoza, když prostě ta sliznina v těch střevech není jako dostatečně tlustá, tak to probiotikom vůbec nefunguje.

Takže víme takový bazický věci, takže nejdřív musíme dát tu sliznici aby se zpravila, to jsou probiotika zase. A antioxidanty a ty různý prostě jako insoluble a soluble fiber. Takže tam prostě už se začí řešit ta sliznice, ale přesně zase pak jaký probiotikum dát, tak víme generálně jako laktobacily třeba jsou protizánětlivý, bifidobakterie můžou pomoct s kimbutirátem aby zase se spravila ta střevní bariéra Takový generální věci, akrmancie pomáhá zase tu slizninu udržovat jako takový bazický věci, ale říct že třeba jako laktobacilus parakajsej proti laktobacilus asidofilus proti laktobacilus bulgaricus, co přesně to dělá a jak vlastně všechno to funguje dohromady, to je takovej komplexní systém že na to ještě nemáme ani počítače.

Takže co vlastně dneska je ta rada člověků, který teda se řekne dobrý, tak možná s tím střevem mám nějaký problémy, nebo možná ani ne, jenom bych ho chtěl mít lepší.

První analýza, kde právě je to důležité je nemít parazity. Takže se podívat, jestli v tom střevě jsou parazity. Třeba je tam Helicobacter pylori, nebo je tam Candida.

Prostě je tam kolonizace…

A to se dá už dneska. To už se

dá, to se dá v pohodě udělat. Takže to je první věc když ty parazity tam jsou a lidi můžou říct, no, když třeba v Evropě jsme civilizovaný, proč by jsme měli parazity. Ano ale lidi cestují, lidi cestují na dovolenou. Cestují do Tajska, cestují třeba do Alžíry a cestují na jiné místa které nejsou třeba v Evropě anebo v Americe prostě jsou zase komunity z té Jižní Ameriky Takže tam jsou parazity.

Takže člověk musí být opatrnej že třeba si něco přiveze sebou zpátky, jako takový nečekanej dárek. Takže to je prostě první věc eliminovat. A pak to záleží víceméně na typu tomu kožním problému. Třeba když je růže, tak hodně lidí mají co muž se říká SIBO, to je Small Intestine Bacterial Overgrowth a to je, že právě mají těch bakterií moc.

A

to se zase dá vidět že prostě těch bakterií tam je hodně. Nevíme přesně jako třeba jaký bakterie to přerostly, ale to se zase musí redukovat aby to střebo se dalo zpátky do pohody a nebyl ten zánět, který pak třeba dělá tu růži. Takže jako takový makrověci, to už zhruba víme A taky víme jako třeba když chybějí kompletně laktobacily a bifidobakterie, protože to díky třeba bylo na hodně antibiotikách, třeba měla infekce uší znova a znova a znova a tím pádem prostě první tři roky života prostě žilo každých pár měsíců na antibiotikách, tak to víme zase že jsme vybili ten mikrobiom.

Takže takovýhle makrověci to už umíme řešit, ale ty detaily a ty precízní detaily toto záleží na individu to záleží na lifestyle, to záleží na jídelníčku, takže jak bych to řekla… Je to velmi velmi komplikovaný.

Takže prostě takový to jísto-pravdické jídlo s vlákninou a tak dále. To důležitý prostě

zdravý jídelníček je velmi důležitý, vlákniny jsou důležitý, prostě naturální prebiotika.

Jo, to, co jsme teď taky zjistili je třeba brambory nebo rejže. A když člověk uvaří, tak nejlepší pro ten mikrobiom je jedat do ledničky. Aby uchladly. A pak je znova dát třeba do microwaveu nebo zase je ohřát. Protože tím je rezistantní škrob se šíleně zvýší v tom jídle a právě ten rezistantní škrob pomáhá tomu střevu udržet akermancě, který zase prostě udělaj ty mukozy prostě v těch střevech.

Takže nejíst prostě třeba bramborovou kaši čerstvou, ale nechat jí Prostě v letničce a pak si zase pohřát.

Zajímavý. A

je to jednoduchý přitom.

Máte ještě nějaký takovýhle typy, heky životní?

Samozřejmě jako jak říkají, ten barevní jídelníček jako žlutá červená, zelená, fialová modrá, antosianiny samozřejmě jsou důležitý, jako ty antioxidanty jako takže ovoce, zelenina, to je velmi důležitý a mít jako velkou část toho jídelníčku jako takhle zdravě je důležitý A třeba omega-3, který můžou být buď z ořechů nebo z ryb takže zase mít jako takovej bazický zdravý jídelníček.

A to neznamená že člověk nemůže čas od času mít kus dortu nebo pivo nebo něco, prostě ne furt pít alkohol a kouření samozřejmě není ideální. Rozdraví. Je

třeba rozdíl z hlediska těch škrobů a vlákniny syrová versus vařená nebo to je ty věci?

To ještě nevíme přesně taky to záleží, jako jaký je to typ třeba ty sladký brambory, nebo jaký je to typ prostě jako je to převařený a co je taky vařený jako je to jenom flash prostě vařený, nebo je to jako rychle vařený v trošku vodě, nebo je to jako a někdy syrový věci, který nejsou dobře umítý, taky nejsou dobrý protože to může zase mít ty parazity.

Chápu chápu. No jste říkala že to často co řeší ten zkastouk už je ten exém a akné, což je zajímavý že to jsou vlastně věci, s kterýma často lidi bojují celý život, že jo a mám pocit já když jsem teď právě koukal na ten exém vlastně tak furt Vlastně ty lidi to řeší a furt říkají jasně, tak ten stres to zhoršuje a vlastně takový ty jako bazální věci, který mám pocit, že nejsou úplně rady a jsou to takový ty jako obecné pravdy, ano, jako když máte stres tak vám to jako zhorší všechno a tak dále, ale…

Blíží se nějaké jako řešení? Takový to jednou pro vždy? Blíží se to, že lidi nikdy nebudou mít exém nebo akné? No to jsou

chronické věci,

takže

to jsou prostě pokud nebudeme mít CRISPR a nebudeme ty lidi modifikovat geneticky, což možná jeden den bude možný, tak to prostě budou věci, které ty lidi nesou celý život, protože to jsou hodně z těch problémů je zánět víceméně z různých důvodů.

A ten se manifestuje jako buď ty červený pupínky v akné, nebo prostě takový ty červený prostě fleky v exému nebo ty šupinatý takový červený fleky v lupence, anebo ta červenost prostě v tom obliče, jak když je růže. Takže prostě to jsou všechno zánětlivý kožní poruchy, mají jiný prostě etiologie, jako ty imunitní reakce a ty molekuly, které to signálí, jsou jiný, takže tomu už daleko líp rozhodnout rozumíme.

Ale prostě to člověk nese celý život, takže to je, jako jak bych to řekla, jedno co člověk dostane rakovinu tak nikdy neví, jestli neměl někde metastázy a jestli ta rakovina se nevrátí. Takže to jsou takové prostě už stavy toho těla, že člověk prostě si na to musí dát bacha a musí být rozumnej.

Hmm, takže vlastně jako ve výsledku pak člověk potlačuje nějakou tu akutní fázi, nebo když je to vidět ale prostě smířit se s tím že hold.

Je to tam, je to prostě součást toho člověka a když to akceptuje, tak možná ten stres se taky sníží, protože už si neříká no kdyby to odešlo, kdyby to odešlo kdyby to odešlo a řekne si, tak já s kým budu žít a budu s kým žít co nejlíp co můžu. A to je právě, co se snažím učit mýho syna, protože jako jsem mu řekla, jako možná že až kdy bude 50, že bude CRISPR a zbavíš se toho, ale prozatím jezd dobře cvič hydratuj se, spi, co nejlíp můžeš prostě a tady máš ty jistý prostě kremy a suplementy a ber to prostě nekálej na to, prostě není to zase tak těžký jednou denně jednu kapsuli prostě spolknout s vodou, jako to není jako, že musíš dělat nějakou čtyřihodinovou rutínu jo, a vybrat si třeba dort proti jako ovoci, jako zase je to zvyk tak se dostaň do těch dobrých zvyků a to neznamená třeba, když máš narozeniny, že nemůžeš mít ten čokoládový dort, jako to absolutně nic, jako prostě ne, ale pořád jako zase jako takovej ten selský rozum do jistý míry a prostě chodit spát v jistou dobu, prostě ne furt se, jako ne furt se koukat na YouTube třeba

No, jste ještě zmínila, že teďkon hodně používáte ty látky z těch rostlin, ty plant-based.

Je v tom možná jako z vaší pozice jako chemika rozdíl? Jsou ty, jo? Protože já si to furt říkám, tak když se kouknete… To

tomu rozuměla, protože jak bych to řekla, mohli bychom to zjednodušit a

dát

to do syntetické molekuly.

A

to se může produkovat ve velkých kvantitách a být velmi levná.

A nebude vypadat v mikroskopu stejná?

Ale

stejný efekt protože to jsou právě ty fitokomplexy. Takže to není, že my máme tu buňku a rostlinou, z který vytáhneme jednu látku. A tam vidíme, že třeba je sto látek, nebo někdy tisíc látek. A ty prostě mají nějakou tu symbiozu mezi sebou. A prostě to je synergie tam. A to bych ráda jeden den, kdybychom měli dostatečně prostě rychlej počítač, tak by to bylo velmi zajímavé to simulovat.

Ale prozatím my ani nevíme, jak interagují ty různý prostě třeba komplexní antioxidanty. Jako třeba vidíme, že tam jsou antocyaniny flavonoidy, flavonoidy, stigmasteroly. A jak to všechno terpentíny. A třeba je tam… 400 věcí jako to vidíme prostě když uděláme tu analytiku chemickou a co je vlastně důležité, jak to reaguje mezi sebou a když prostě vybereme jednu, tak to nikdy nefunguje tak dobře jako ten celek.

Nevím, vy trošku vysvětlujete vlastně to, jak ta AI a ty rychlý počítače tady to dokážou zlepšit protože to si myslím že i pro lajka je vlastně, že vlastně to použití je takový nejasný a je to teda o tom, prostě budou obří datasety a na tom se prostě půjdou obří výpočty, který tady ty věci rozluštějí.

Víceméně který budou simulovat ty různý prostě kombinace těch věcí. Jo. A doufáme že prostě až budeme dít dostatečně dat, tak jako tam se potřebuje minimálně tak 50 tisíc možná 100 tisíc ideálně milion a to je proč s tím když se člověk kouká na to AI s obrázkama, tak protože Facebook má miliony a miliony a miliony nebo Google má prostě miliony dat a samozřejmě chat GPT a prostě ty různý prostě jiný AI taky se učej jako ze všech dat, jak už říkali, že absorbovali všechny dáta který jsou na světě digitalizovaný, tím pádem teď už to nebude pokročovat tak prostě rychle, ale když my se koukáme, jako ty data ještě neexistují, takže ty data musíme dostat aby jsme pak mohli udělat to analýzovat a je proč říkáme že jsme velmi na začátku toho co bude možný.

Já jsem teď viděl právě zlýmavý taky názor, myslím, že Naval Ravikant přesně říkal že jako Lidi za třicet let si budou říkat že naše medicína dneska byla jako skoro v době kamený.

Přesně tak.

Že vlastně spoustu věcí se dneska řeší tím jako tak to třeba vyříznáme, ono toto tělo vlastně nebude potřebovat, ono se nějak objede bez toho a Že samozřejmě chápu, že v té medicíně je trošku problém dělat nějaký velký experimenty, protože asi nemůžete jako na těch lidech říct, ale tak půlce dáme tohle, půlce tohle, uvidíme kdo přežije a jako lidstvo se posuneme.

To

je problematické a samozřejmě teď nechceme i moc experimentovat na zvířatech, tím pádem prostě člověk to musí dělat z toho levelu těch buňek a prostě z toho biochemického levelu a pak prostě jde direktně Aspoň jdeme direktně prostě z analýzy těch látek, jako třeba máme buňky a pak máme skupiny buňek a třeba máme model tý kůže, který je artificiální model, pak vememe třeba kousky kůže z lidí A třeba když mají zase tu plastickou chirurgii, tak tam…

Ta kůže je odhozená, takže ta kůže se může použít, tu kůži už nepotřebujou a tím pádem pak můžeme jít direktně do klinických studií v lidech, tím pádem nepotřebujeme právě experimentovat na zvířatech ale zase ve farmaceutické industrii tam je to standard, že prostě jdou, mají myši, mají krysy, pak jdou na opice a pak teprve jdou do lidí, protože jak jste říkali, nechtěj experimentovat a třeba zabít tisíc lidí v klinický studii, to by nebylo ideální.

No, Ještě mi napadá u tý dermatologie obecně dělají tady ten výzkum i takový ty velký značky, protože já mám pocit, že tam musí být hrozně těžký, jak jste vlastně na tom trhu, že na jednu stranu máte ty prostě desítky let starý značky, který ty lidi už jako mají třeba spojenou s tou kvalitou. Takže dneska si myslím že tam je i spoustu nebo já to vnímám přesně když jsem si jednou zadal exém, tak už na mě spoustu vybíhá takových těch jako directu consumer brandů, že jo nikoho, kdo si namýchal nějakou mastičku a teď říká, hele vlastně my to děláme nejlíp A do toho tam pak možná máte firmy jako vy, kdo do toho jde z víc toho research pohledů, ale pro toho zákazníka musí být extrémně náročný vlastně tu kvalitu objevit nebo tu kvalitu najít.

To je proč my jdeme hlavně v Americe a ve Francii a teď v Česku doufám a skrz dermatology, protože de facto to jsou pro nás experty, to jsou lidi který můžou pochopit jak jsme vytvořili tu vědu a to jsou lidi který to zase můžou doporučit a chápou, jak to pasuje Do víceméně většího obrázku jako dlouhodobýho managementu těch kožních poruch.

Tím pádem pro nás to není jako, že tamhle jsme našli třeba lososa, vytáhli jsme z jeho sperm a najednou Kim Kardashian říká, jak má krásný v obliče a krásnou kůži. Pro nás je to víceméně že chceme publikovat ve vědeckých žurnálech chceme publikovat a dávat prostě proslovy na dermatologických konferenciích.

Máme medical advisory board, takže tam máme víceméně skupinu dermatologů, který s náma pracují, prostě který pak to propagují do jejich oboru. A tím pádem pro nás to je jiná cesta než ten direct to consumer marketing. To, co je zajímavé třeba s tím exémem, když člověk vidí, když to dá vlastně do toho trhu tak lidi to začnou chápat ne z té vědy Ale třeba v Americe už to máme na trhu tak měsíc a už máme skoro tisíc těch jako jak lidi prostě dělají těch reviews a překvapilo nás že prostě 94% mělo pět jezdiček protože když lidi si to dají, tak cítí, že…

Že se to nesvědí. Viděj, že tak už se zahojí. Viděj třeba ruce, které měly exém pro 20 let najednou vypadají normálně, můžou normálně fungovat. A pro mě to je daleko zajímavější než ta krása kde prostě já nikdy nevidím jestli vlastně ty vrázky tam jsou nebo nejsou, nebo jsou moc hluboký, jakým pádem se potřebuje opravdu něco invazivního, nebo laser, nebo prostě morfeus, nebo opravdu nějakej nástroj, který fyzicky změní, jako ten objem toho kolagenu.

Pro mě jako když se léčí ta kožní choroba a ta kožní choroba prostě odejde, jako samozřejmě jak jsme říkali je furt v tom těle a může se projevit, ale když prostě ten management je, že tomu člověku se uleví, tak to je evidentní. A jako inžinýr zase to je krásný vidět že prostě ty lidi to pochopějí To je taková věc, kterou ten konsumor hned pochopí.

Ještě by mě zajímalo zase z hlediska jako vlastně toho podnikání, jak těžký by pro vaše konkurenty bylo nevím pro L’Oréal se vlastně na ten krém pak kouknout a říct že to funguje my to jako rozdobereme a vyrobíme to samý. Musí si tam člověk To pojistit nějakým patentem, nebo je to vlastně tak těžký nějak jako reverse inženýrovat a dostat se k tomu jak byste na to vlastně přišli?

Takže ta formulace perse se může reverse inženýrovat.

A

na všechno my máme patenty, takže když děláme právě ten výzkum když děláme tu genetickou expresi na těch buňkách, tak to pak patentujeme jako vlastně ty kombinace a ty prvočástky, ale… Prakticky udělat všechen ten engineering, třeba identifikovat co je ta buňka, přesně jak se to extraktuje, jak se to prostě jak se to dává dohromady, tam jsou zdě a zdě a zdě, takže tam je asi 20 kroků.

Takže já neříkám, že kdyby někdo do toho dostatečně investoval,

tak

a nedal do toho dostatečně času, že by to nemohl reverse inženirovat, ale to není třeba mechanický design, jo, to není elektronika, kde člověk se může podívat a postavit třeba stejnou elektronikou, jako dělají třeba v Číně a udělat to levnějc.

Tam prostě musí opravdu tam je ten art prostě toho tý formulace a ano, jako neříkám že to není možný, jako dostatečně peněz času, ale je to horší.

Mhm, mhm, mhm,. Vnímáte vy, co se děje teď vědě jsou teď nějaké velké témata, jak byste říkala, že z začátku vás to vlastně táhlo trošku jiným směrem, co teď jsou takové ty vědecké buzzwords, pro

mě i já samozřejmě No pro nás pro nás tak jak bych to řekla samozřejmě ten mikrobiom Velmi důležité a ta konekce mezi tou kůžím, mozkem, střevem a mikrobiomem A tam vidíme velký kroky, tam vidíme více a víc konferenci, tam vidíme více a víc výzkumu.

Ale já bych řekla pro zákěm je to ještě víc bazický, že když teď se člověk okána Amerikou a co se děje v Americe, je přežije věda a bude vůbec mít peníze v Americe znovu administrací. Takže to pro mě jako vybudovali vzali jim to sto let, vybudovali opravdu jako fantastický instituce a i na Stanfordu jako kde jsem študovala tak teď lidi mají hrůzu, že prostě se to všechno zničí to co se vybudovalo.

Takže bych řekla to není ani co je cool a co je novýho, ale přežije americká věda, přežije americká medicína to další čtyři roky.

Na druhou stranu já to minimálně jako outsider vnímám tak, že ta věda je s tím biznesem a s tím soukromým kapitálem třeba v Americe spojená mnohem víc než tady. Je a

není Jako ta fundamentální věda, jak bych to řekla, třeba ta genomika, když byl ten human genome mapping v minulým století, tak to bylo všechno dané americkou vládou To protože industrie zase industrie zase se kouká na tu perspektivu těch tři až pět let,

co

můžeme komercializovat, protože nakonec ta industrie musí mít i čísla, musí mít profit, musí ukázat ten růst a nemůže investovat jako pokud to není Japonsko, tak nemůže investovat v něčem co bude třeba 20 let nebo 50 let trvat a bude takový vějskum.

Takže třeba v jadrný fyzice člověk neví co se stane protože teď, když nebudou peníze, tak možná ta jadrná fyzika bude jako decelerovat velmi rychle. A v biologii jako samozřejmě farmaindustrie Fort bude dělat výzkum ale ty mají velmi takový specifický cíly. Takže jako jak bych to řekla, jak se teď vyvine třeba CRISPR a ten gene editing, to nevíme, protože zase tam bylo hodně podpory od americký vlády.

Takže uvidíme jako a samozřejmě tím pánem Čína, která furt investuje do výzkumu, ale tam taky nevíme, protože tam jako bude teď populační inverze v Číně Jo, teď víceméně mají polovičku novorozenců. Než měli třeba v roku 2020, takže já si myslím že teď co bude velmi zajímavý, pro mě co bude nejvíc zajímavý je budeme moct reverzovat uhlík, který je ve vzduchu jako ten carbon capture, takže pro mě teď bude velmi zajímavý, teď už lidi na tom pracují, jsou nové technologie, takže jak to bude vlastně budeme moct chytit všechny ten uhlík a zase ho dát zpátky do země koule, aby jsme neměli to oteplování, protože já vím zase, teď se to hádá, jestli existuje climate change nebo neexistuje climate change, no ale to co je absolutně jasný, že toho uhlíku je v tom, v té atmosféře víc a víc.

Takže jestli vybereme tu zatáčku a planeta přežije v podobném stavu jako je nyní. Protože za

50 let by to mohlo vypadat velmi jinak.

No… Možná se ještě teda zeptám, když jsme naťukli tu Ameriku, proč byste si vybrala tu Ameriku nebo Kalifornii se všema těma zkušenostma ze všech těch zemí? Sedíla jste tam jako tohle místo, kde jsi žít?

Tak já když jsem šla na ten Stanford študovat tak to bylo proto, že jsem chtěla na Stanford študovat a pak jsem byla v Silicon Valley a tam to bylo daleko jednodušší začít firmu

a

když jsem pak zašla jednu firmu tak to bylo jednoduchý začít tu druhou firmu. Teď už to není tak jasný že chci v té Kalifornii zůstat, jako o tom už jsem mluvila asi tak tři, čtyři roky.

Teď čekám aby syn… A prostě si dodělal prostě školu a šel na univerzitu a pak uvidím kam on vlastně půjde. A on si není jistý, že chce zůstat v Americe a tím pádem, když on nezůstane, tak já nezůstanu samozřejmě. Takže já teď nevím jako opravdu. Já si myslím, že si udělám důchod, prostě důchod na Greenlandu, jenže teď samozřejmě Greenland, já si myslím, že tam bude tichý, nikdo prostě se nezajímá o Greenland, je tam 57 tisíc lidí, prostě já mám ráda prostě sníha, studený počasí, takže to bude ideální, prostě takový klidný, prostě pro staršího člověka.

No a teď prostě doufám, že tam nebude válka. No.

No Možná

ta Patagonie na konec prostě takový konec světa někde.

No, nebo Island je taky hezký.

I když půjde Greenland, tak půjde Island.

To je pravda no, je to už to. No, jak, teda, protože… Ono to trošku zní, ono tady má pocit v České republice s tý administrativně momentálně americký soustojští taký jako zděšený a já jsem si furt říkal, nebo zajímá mě ten váš pohled jako člověka který uvnitř, který vlastně jako vnímáte tam Jako taky to sděšení anebo vlastně většina lidí je, hele, tak jsme si to vybrali, tak teď se tady jako, teď se toho hejbe nějakým směrem, kterým vlastně chceme.

Takže Kalifornie je jako úplně jiná země taky zbytu Americe takže tam

je

šílený stres prostě že prostě jako Tam ta filozofie je úplně jiná než teď je ve Washingtonu

a

samozřejmě jsou jiný státy, který prostě říkáme, jak jsou červený a tím pádem tam si to zvolili a jsou happy, že prostě dělají všechno co prostě chtěli, aby dělali, takže já bych řekla, že Amerika se teď bude štípat podle prostě demokratických států a těch republikan států a není to jasný vlastně co se stane, ale to, co lidi vidějí co děsí lidi je, že ceny stoupají jako jak bych to řekla třeba vejce byly nedostupný pro hodně lidí protože jsme měli tam právě ty chřipky těch slepic a tím pádem šílených slepic prostě miliony a miliony slepic a více méně zemřelo na ten bird flu.

A lidi mají prostě strach teď prostě krávy měly bird flu a měly různý jiný choroby, takže mlíko zase stouplo a vláda s tím nic nedělá. Takže jako a samozřejmě kdyby byla další pandémie třeba těch measles, tak to by taky bylo tragický Takže jako teď lidi mají takový pocit že ta vláda se o ně nestará. A to už dělá stres a tím pádem ten Consumer Index, jako to, co lidi si kupujou, klesnul a teď uvidíme, jako teď těch prvních sto dní jsou kritický a náš prezident prostě mluví o tom Liberation Day a otázka je, budeme prostě co vlastně vyřešit a lidi mají strach že nevyřešit nic a teď samozřejmě jsou všechny ty tarifový války a to zdražuje všechno po celým světě a vlastně co ty tarify vyvedou, protože jako znamená to, že prostě věci budou globálně víc drahý pro každýho a vlastně pro koho ta vláda pracuje, jo, pro ty velmi bohatý, pro ty bilionáři anebo pracuje pro lidi takže teď v té Americe je velká nejistota, jako lidi si, lidi vlastně volili proti Kamala Harris, protože už prostě Ta levá strana pušovala lidi trošku moc daleko, jo, jako když děti už nevěděly, jestli mají být chlapeček nebo holčička, prostě už se to tak šíleně pušovalo prostě že byly ty protesty pro Hamas jo, v Americe jako…

A jako, jak bych to řekla, já chápu že lidi samozřejmě chtějí, aby byl klid ve světě a aby prostě nikdo

nechce mít válku nikdo nechce

vidět prostě ty obrázky jako vybombardovaných měst a dětí který prostě nemají co jíst. To je prostě tragický, ale jako zase když ty studenty byly tak jako nechápaly, jako co vlastně se tam děje a co je vlastně ta geopolitická situace a teď byly ty protesty a univerzity přestaly fungovat pro ty studenty který chtěli študovat tak to je taky problém.

Jak bych to řekla, takže Amerika se roštípla víceméně na pravo a na levo a síla Ameriky bylo, že byly ty lidi v prostředku. Ty centristky, který prostě ať byli demokrati nebo republikáni, vždycky tu vládu prostě vztáhli dohromady a byla tam jako jistá racionalita, jistý selský rozum a to prostě byla ta největší síla té Ameriky a nějak možná, že ta země tak obohatla, že prostě lidi ztratili právě tuto racionalitu.

Je pravda že vy jste to asi díky synovi vnímala mnohem víc tady ten jako multikulturní a tak dále, protože já mám pocit, že lidi se tady tomu trošku snějou v Čechách, jako co to tam vlastně v Americe říšejí různá pohlaví a tak dále. Ale tady je

homogénní populace.

Že přesně jako vlastně vůbec nechápou nějakou tu jako podstatu nebo jak častý, nebo míň častý to je v Americe a tak dále, no.

A

to, co bylo taky zajímavě, já jsem vyrůstla v Kanadě a tam to taky bylo, když jsem vyrůstala multikulturálně jako jedna z měch nejlepších kamarádek byla Větnamka, další byla Indka, já jsem byla prostě z té východní Evropy a pak tam byla Britka, takže prostě měli jsme všichni, prostě byli jsme z jiných prostě částí světa a to, co bylo zajímavě, že v té Kanadě jsme byli Kanadianí Ne byli jsme jako já jsem Větnamka, já jsem prostě a nekoukali jsme se na sebe jako, jako ne, spíš to bylo no tvoje maminka umí udělat tohle z toho fantastický kury, tato tvoje maminka udělá polívku, jako moje maminka uvaří knedlíky a prostě to bylo tak, budeme užívat všeho, budeme se učit jedno od druhý prostě a z toho uděláme takovou bohatší kanadskou kulturu, jo.

A v Americe když jsem přišla prvně na Stanford, tak jsem měla jednu kamarádku, která byla čínskýho původu a teď jsme chtěli jít na party, prostě protože a oni řekli, no ty sem nemůžeš ty jsi bílá a to pro mě bylo poprvé to bylo v roku 93 a já jsem si říkala, no proč tam nemůžu, když moje kamarádka tady patří prostě do té fraternity a oni řekli ne, tohle je jenom pro Asian American a vy nejste Aziatka.

A právě ten problém v té Americe je, že i když říkali, že mají ten melting pot, tak furt ty lidi se koukali na sebe jako africký Američan, azijatický Američan, bílý Američan a nekoukali se na sebe jako Američan.

A

to právě byla, myslím, ta chyba kulturní v rokách 90 a 2000, že prostě neviděli prostě ty věci, který by byly jako stejný mezi těma lidmama a jenom se koukali na těch rozdílech A to právě si myslím teď je ten problém který musí vyřešit.

Jednou prostě musí to vyřešit.

Hmm, když se bavíme ještě o těch řešení problémů, mně na vás přijde zajímavý že na mě působíte jako někdo kdo je nadšený řešením těch problémů, když říjete. To je ten inženýr. Jo jo, ten inženýr Včas když si takhle bavím s těmi úspěšnými lidmi, tak si říkám, jaký je ten cíl je to vydělat tu miliardu dolarů a koupit si ten baráček v tom Gronsku a koukat na pláž, nebo pro vás je ten cíl prostě dělat furt Zajímavý problémy?

Nejenom to, ale prostě jako já vím že hodně lidí prostě chodí na Instagram, aby postovali o sobě aby postovali co dělají nebo co jedí nebo to. Pro mě já miluju chodit na náš DM, protože nám píšou lidi, který mají problémy a třeba nám ukážou prostě tohle bylo, tohle je moje díky před, vy jste nám poslali produkty, tohle je moje díky teď.

A pro mě je to šílená radost vidět prostě a jako když ten člověk napíše a teď už si může hrát nebo může jít do bazénu, podívejte se, jako má kůži. Pro mě je právě ten požitek v tom, že pomáhám lidem. A to je něco prostě to je ten největší dárek, co si můžu udělat sama sobě protože jako jak bych to řekla, ano, člověk může mít 50 bot, může mít 200 bot, může mít 2000 bot, ale furt jsou to boty, jako jak bych to řekla co s kým Jako jsou to krámy.

A já si myslím že jako mě už je přes 50 a já si myslím že když člověk prostě má jistý věk tak začne vidět co jsou ty věci, které jsou důležitý životě a které jsou ty věci, které nejsou důležitý. A když člověk má to štěstí, že má ten úspěch a v tom je taky velký faktor štěstí a timingu, aby jít prostě v správný místě dělat správnou věc, co třeba lidi potřebují a koupěj si, tak a to hodně prostě úspěšných lidí nechtějí prostě uznat, že měli štěstí, tak člověk pak si uvědomí, že protože to štěstí měl tak musí něco dát zpátky A to byl můj první mentor, když jsem byla prostě po Stanfordu a měla jsem tu první kompánii, jmenoval se Bob Halperin, byl to CFO a zakladatel Raychemu, který udělali první jako třeba insulátory pro kabely a to byl jako ten už byl starší a to byl taky ten, který investoval první investor v Intelu, takže vydělal Silicon Valley, když tam nebylo skoro nic, jako když ještě byl jenom Hewlett Packard.

No a ten mě vždycky říkal, že když člověk má jistý úspěch, že mu musím slíbit, že pak budu podporovat jiný prostě investovat A hlavně budu dělat dobro, protože jinak co to je, on říkal podívej, já jsem bilionář já mám tolik věcí, já můžu si koupit cokoliv chci a nakonec furt jím stejný cereály, co jsem měl, když jsem byl na univerzitě, furt prostě to jídlo se nezměnilo.

Jestli mám deset pár bod nebo sto pár bod, to absolutně nedělá rozdíl, jako jestli mám tady prostě za pět milionů tuhle sochu nebo něco, co mě udělalo prostě moje vnouče, mám větší radost z toho, co je lidský, mám větší radost prostě z toho, co je reálního a když někomu pomůžu tak se cítím jako opravdu někdo dobrý pro tejden, když prostě na stock marketu vydělám pár milion dolarů jako tak se cítím možná dobře pro pět minut, takže koukej se na to, co je lidskýho, protože nakonec jako nejsiš robot.

To myslím, že je skvělá mesičná závěr, takže teď předpokládám, že to je ještě lepší díky tomu že vnímáte více lidský příběhy, kdy jste dělali přístroje pro farma tak člověk byl o toho přece jenom trošku dál, od těch efektů na ty lidi.

Byl ale zase, když jsme udělali ten equipment a pak J&J udělal tu vakcínu na tu ebolu a ta ebola prostě víceméně odešla na moment, jako samozřejmě teď je zpátky, ale prostě aspoň tu krizi prostě překonali.

I když to bylo v Africe, i když jsem nikdy tam nebyla a jenom jsem o tom slyšela, viděla jsem obrázky, nebo když třeba tam byl lék pro multiple sclerosis, pro jistý geky a prostě se dostali víc času s těma rodičema, to jsou ohromné pocity, i když člověk není v tom direktně připojený, tak samozřejmě jsme daleko víc s tou kůží připojený, ale jsou to menší problémy zase.

Jak bych to řekla, to nejsou to není rozdíl mezi smrtí a životem, takže jako, ale furt je to krásný vidět že prostě ty lidi mají daleko lepší život normální život a můžou fungovat normálně.

Ještě se možná na závěr že tam vnímáte to… Podnikání to zakládání firm, je to dneska pro vás naší, než to bylo na začátku?

Ne,

protože vždycky jsem v jiné industrii takže vždycky začínám ze začátku.

Ale tak už možná víte, já nevím, tak tady zajít za pěti investorama, nebo… Ne

protože ty třeba nedělají, jako když byli v tom biotech, tak nechtějí dělat prostě consumer. Takže vždycky to je nová skupina investorů, vždycky člověk si musí najít prostě nový lidi který to chápou, ten nápad je jiný, ten moment v té industrii je jiný tak vždycky je to nový.

Jako je to zase nový a to je právě to, čo jako dá tu pokornost a tu skromnost, protože vidí že prostě protože i když měl úspěch v jedné industrii tak to neznamená že bude mít úspěch v další industrii.

No, a je na tohle nějakej tip? Protože já mám pocit, že spoustu lidí se tohohle bojí Jo, že vlastně více víc vnímám, že člověk dělá deset let třeba jednu věc A teď jako tam přestane mít ten mohyn, žeho ten motor a říká si, tak budu to dělat další deset let, nebo si najdu teda něco novýho a začnu od nuly.

Pro spoustu lidí je to jako přeskočit a teda věnovat další deset let něčemu a začínat od nuly hrozně těžký.

No když se koukám jako pospátku tak si někdy říkám, že jsem blázen. Ale na druhou stranu prostě zase člověk když je jako třeba když něco dělá 10 nebo 12 nebo 15 let a je třeba úplně na té špičce, tak i když člověk se snaží mít tu pokornost, tak přece jenom když má ten velký úspěch tak začne být trošku arrogantní a tímhle způsobem prostě když kompletně změní pole a teď neví nic a je více méně úplně na nule, tak tím se srazí a zase začne být lepší člověk.

Takže pro mě jako i když je to těžký a někdy si říkám, proboha proč jsem nezůstala v té biotechnologii, mohla jsem mít skupinu jako tisíc lidí, prostě bilion dolarovou department, prostě v Thermo Fisher, proč jsem tam nezůstala, tak si říkám, no, protože jsem lepší člověk.

Super. A musím

se zase hrabat.

Barbaro moc děkuji za tohle povídání a za inspirace.

Díky.