Tomáš Zdražil – Pracuji hodinu denně. Jak žít offline a pracovat online.

Přepis epizody

Ahoj, tady je Dan Tržil a další díl podcastu Proti Proudu. Mým dnešním hostem je Tomáš Zdražil. Já Tomáše už delší dobu sleduju. Potkali jsme na konferenci Cash flow summer. Mně na Tomášovi přijde fascinující, že ve svých 30 letech pracuje hodinu denně. Tato věc má 2 roviny. První je, že Tomáš na jedné straně dokáže velmi dobře vycítit investiční příležitosti. Má kolem sebe network zajímavých lidí, kteří mu o těchto věcech říkají. Druhá věc, že to není miliardář, ale má velmi dobře postavený životní styl a ví, co je pro něj důležité. Žije život tak, aby ho žil podle toho, co mu dává smysl a ne proto, aby vydělával moře peněz. Dotkneme se minimalismu, žití v dodávce, lokálnosti, žití v komunitách a samozřejmě i investic. Doufám, že vás dnešní díl bude bavit. Pojďme na to. Podcast najdete jako obvykle i na Youtube, pokud byste chtěli i s videem. Stačí najít Proti Proudu – Dan Tržil. Partnerem tohoto dílu podcastu jsou online marketingová agentury eVisions a Campiri, kde si můžete jednoduše půjčit karavan, obytnou dodávku nebo obytný vůz. O tom více ještě později.

 

Tomáši, vítej v Proti Proudu. Čau.

 

Čau, Dane.

 

Já vlastně když jsem si tě pozval, tak mi přišlo zajímavé se pobavit nad tématem jako designování vlastního života. Tobě se to podařilo hodně hezky. Přestože nejsi megainfluencer, který by o tom mluvil všude možně, tak děláš spoustu zajímavých akcí. Do vnitřního nebo vnitřního kruhu posíláš zajímavé informace. Napadlo mě, že bychom mohli dát pár tipů lidem, kteří přemýšlejí, jak si nadesignovat svůj život.

 

To jsi řekl moc hezky.

 

Jsi mi nedávno řekl, že pracuješ hodinu denně. Jak to máš teď s prací?

 

Je to tak. To je jeden z největších hacků, který jsme si nastavili s Kačkou, ale předchází tomu dlouhá část. Když jsem si osmnácti přečetl Kiyosakiho a Tima Ferrisse – Čtyřhodinový pracovní týden, tak se mi to zalíbilo. Díky nim jsem začal podnikat. Na výšce jsem získal titul „IČ“. Nedotáhl jsem to na bakaláře, ale alespoň to IČO. Potom vznikala spousta různých aktivit a lidí, které jsem poznával na cestě. Až teď bych řekl, že čerpám ze všech věcí, co jsem za 10, 12 let mohl tvořit, dělat investovat, tak z toho můžu těžit. Že ten můj mindset je úplně jiný. Fakt nám stačí hodina denně, když to zprůměrujeme. Někdy neděláš vůbec, někdy děláš třeba hoďku a půl, tak abych neříkal, že každý den u toho si měřím čas, to ne. Dělám, co chceme, žijeme svůj vlastní sen. To je pro mě nejvíce, že hodně lidí čeká na důchod po 40 letech práce. Nám se to s Kačkou povedlo po 4 letech vztahu.

 

To je paráda. Kolik je ti?

 

30 mi bylo v lednu.

 

Takže takový early retirement movement. Sledoval jsi to někdy? Lidi, kteří všechny své prachy cpou do indexových fondů, aby ve 40 nebo ve 35 dosáhli na důchod?

 

Je to tak. Já mám trochu jinou strategii a jiný přístup, než to cpát.

 

Pojď mi popsat, jaká byla tvoje cesta. Čtyřhodinový pracovní týden jsem četl taky. Taky mě to hodně ovlivnila asi spíš v mindsetu. Proč čekat na důchod a cestovat, než ti bude 65, ale dávat si minidovolené anebo vůbec mindset, že můžeš být někde na Filipínách, v Thajsku a pracovat online a vydělávat v dolarech. To mě v tom ovlivnilo. Kam to přivedlo Tebe?

 

Kde začít? Ten Kiyosaki byl první náťuk, protože jsem byl první padouch na střední. Studoval jsem něco, co mě nebaví, a potom jsem odletěl na rok do Skotska studovat, kde jsem mimochodem potkal i Verču a Lister, které jsme zmiňovali. To byl super nášup, vojna, kdy jsem se dost osamostatnil, i když jsem se od 15 živil jako v podstatě na sebe, protože jsem chodil na brigády. Přišel jsem brzy o taťku, měl jsem 3 sourozence. Ta životní situace mě dost posunula a inspirovala na to dělat na sebe a hledat cesty jiné, alternativní. Cestování k tomu byla nejlepší cesta, kam se vydat. Tam to začalo. Začal jsem koukat na různé influencery a infopodnikatele od Kirsche až po další lidi, kteří mě inspirovali založit si vlastní web a vlastní služby a začít podnikat. Tam bych řekl, že to je počátek. Vysoká škola, která mi dala kontakty. Díky tomu jsem mohl navštěvovat jeden rok – to vím, že když jsem byl na vysoké škole, tak jsem navštěvoval asi 44 konferencí – byl jsem blázen, feťák do sebevzdělávání, knížek. Fakt jsem to hrotil. Jezdil jsem na všechny networkingové akce.

 

Ty jsi říkal, že jsi jezdil na všechny konference. Seznamoval jsi se s lidmi. Měl jsi nějaký jasný cíl v té době, čemu se chceš věnovat nebo jaký business chceš dělat?

 

Good point. Mě vždycky bavilo organizovat akce a eventy. Proto jsem dělal různé plesy, narozeninové akce jsem dělal pro stovky lidí nebo vedoucího na táboru. Byl jsem ten člověk, co se vždycky ve třídě přihlásil a říkal, že jdu do toho, chci to udělat, já budu ten team leader. Na vysoké škole přišla konference, že udělám Cash flow summit, někdy 8 let zpátky. Přišla ta myšlenka, že začnu organizovat větší akce, které by mohly chytnout pravidelný grif. Zval jsem tam zajímavé lidi. Na první ročník vím, jak jsem šel na akci za Karlem Janečkem a chtěl jsem, aby šel na tu akci. On přišel a bylo to super. Tam se začalo probouzet něco, co mě baví. Řekl bych, že postupem času jsem zjistil, že největší business je v propojování – poznávat lidi a být u businessu přímo. Být u peněz, když člověk chce vydělávat, být blízko burze, blízko lidem, kteří dělají kolem peněz. Lákalo mě to. Díky tomu jsem poznal zajímavé ekonomy, investory v Česku a mohl jsem s nimi i spolupracovat. Tam byl core business v budoucnu. To organizování eventů byla v podstatě taková nálepka, co mě bavila a dávala mi mnohem více do budoucna.

 

Když se bavíme o spojování lidí, tak spoustu lidí si představí, že to jsou takoví ti pražští lobbisti, kteří spojí ty firmy s magistrátem a nechají si desátek, že málo lidí si dokáže reálně představit, kde je hodnota v tom spojit dva lidi.

 

Jo. Chápu. Online se tomu říká affiliate marketing. To jsem taky dělal nějakou dobu, a to tím, že mám webové stránky, ze kterých mi chodí nějaký traffic. Máš unikátní odkaz, unikátní adresu, nasdílíš ji. Pak někdo koupí pod tvým odkazem přes e-shop ledničku a ty z toho máš pár procent. To je propojování online. V offlinu je to horší. Zhruba 70 % propojení, co jsem kdy udělal, tak bylo nezištně, zdarma, for fun, přátelsky jsem ty lidi propojil. Jestli spolu něco řešili nebo potom z toho byly businessové a klasické vztahy, tak to už potom nedotrackuju, ale spíš je to konkrétní u investic. Tam je něco hmatatelného. Máš tam jasnou částku – potřebuju investovat milion korun, ať už do nemovitostí, akcií, kryptoměn, fyzických kovů, investičních assetů. Tam to dokážu propojit a najít win-win strategii, kde lidé to můžou nakoupit za nejlepších podmínek na trhu.

 

Že je tady veřejný trh, kde si to může koupit každý, ale když znáš lidi, tak k těm věcem se můžeš dostat výhodněji?

 

Přesně tak. Je to všechno o informacích a lidech. I když jsem netušil, kam to až zajde. Jak to je jednoduché, když to vidím zpětně. Dělat potom za hodinovku se mi nechce. Ten můj žebříček svobody je takový, že vždycky jsem si říkal, že budu dělat home-office a budu location independent. Teď v koroně to dělá kdekdo. Druhý stupeň je dělat na sebe, to znamená řídíš si ten čas podle sebe. Třetí level je to, že pro tebe dělají peníze, někdy i zaměstnanci, že máš business a už si ten čas řídíš absolutně svobodně. Já nejsem zastánce, že bych byl dobrý manažer, protože já nejsem dobrý v delegování. Většinou vždycky jsem spolupracoval s freelancery, kteří byli motivovaní sami. Ne které bych musel motivovat já. Proto je daleko jednodušší zaměstnat ty peníze, které nenadávají a makaj furt.

 

Jenže ty peníze musíš mít. Když to takhle někdo poslouchá, je mu 20, jezdí na 40 konferencí ročně a čte chytré knížky, tak ty peníze většinou nemá. Já mám pocit, že spoustu lidí se snaží vydělat peníze investováním. A že to často není dobrá strategie. Investování je způsob zhodnocování nebo udržení peněz, ale znám velmi málo lidí, možná kromě lidí, které znáš ty, kteří nakoupili brzy krypto, kteří reálně zbohatli investováním.

 

Je to tak. Tam je to o tom, že se tam pojí nějaká genetika. Většinou lidé, kteří byli early v nějakých věcech, tak jsou chytřejší nebo mají lepší intuici a čich na tyto věci, takže je to pravda. Tam je to v řádu jednotlivců. Asi více lidí znám, kteří vybudovali podnikání. Vydělali si peníze tím, co je baví, což je hlavní věc. Moje cesta je oboje. Že jsem díky lidem přičichl k věcem brzy. Jedna z nich je to krypto. Druhá věc, že si generuješ peníze, jak jsem říkal, skrz propojení, které mi zaberou 10 minut denně versus sedět u něčeho 10 hodin denně. To jsem si taky zkusil, ale to je na úkor zdraví. Měl jsem karpální tunely. Vím to, protože jsem se nacestoval po světě dost. Zrovna v Barceloně mě chytl karpál. Nepoužíval jsem podložku pod vertikální myš. Nepoužíval jsem podstavec. Teď používám next tend pod noťas a takové věci. Potom jsem to přehodnotil a zjistil, že nechci pracovat 10 hodin denně. Chci nastavit lepší, klíčovější, chytřejší strategii. To tak přicházelo.

 

Přišlo to samo? Spoustu lidí si řekne, že nechce pracovat 8 nebo 10 hodin denně. Já vždycky jsem u tebe nevěděl, jestli pokud člověk investoval do kryptoměn před 5 lety, tak dnes má nějaký majetek. Je to hrozně jednoduché říkat, že nemusím pracovat, ale svým způsobem těžíš z dobrého rozhodnutí před X lety, anebo jestli to byla promyšlená strategie a jestli jsi to nějakým způsobem budoval?

 

Asi od všeho trochu. Já ti rozumím, kam tím míříš, ale já jsem čichl, abych byl konkrétní. Poprvé jsem slyšel o kryptu 2011. Strejda říká, že bitcoin stojí 1 dolar. Říkám, že to je blbost. Klasický scénář. Až byl ICO etherea, tak jsem nastupoval, když stálo ethereum 1 dolar, tak to byl můj počátek hlavně díky kamarádovi. Těžil jsem z konferencí, na které chodili chytří lidi. Já jsem se obklopoval chytrými lidmi. Moje výhoda byla, že jsem se mohl pohybovat v kruzích, kde většina lidí ty lidi neznala a mohl jsem brzy. Jak říkáš, i ta malá částka je dnes hodně, ale málokdo vydrží na tom sedět a celkově investovat a neprodávat. Měl jsem příběhy a mám dosud fun storky, kdy jsem cestoval v Thajsku. V coworkingu tam brali krypto, tak jsem říkal, že super, můžu tam ještě pít kokosy v tom coworku. Tak jsem si koupil 2 týdny v coworku a pár kokosů za 50 ether. Zpětně na to, že jsem minimalista a využíval jsem různé sharing economy aplikace, platformy, tak v tomto zpětně si člověk říká, že to je drahá dovolená. Někdo si koupil ponožky, někdo něco jiného. Průběžně jsem dokupoval, prodával a hrál si s tím. To byla jedna moje cesta. 

 

Ono si můžeš vyčítat, proč jsem do toho tenkrát nedal víc. To je také snadné říct. Tenkrát člověk nemohl vědět, že to bude stát 3 tisíce dolarů.

 

To si vůbec nevyčítám. Já jsem vděčný, že jsem to udělal, protože díky tomu jsem si uvědomil, kde je hodnota a kde je trh. Tenkrát jsem tomu moc nerozuměl a nesledoval. Dnes se na to dívám jinak. Je to multikomplexní obor, že celkově investice mě zaujaly. Po 2017 bylo velké ponaučení, když ti ta aktiva rychle rostou v kryptu. Jsi tam pomalu all-in vůči ostatním assetům, tak jsem si uvědomil, že to nechci, nespat a budit se ve 3 ráno a dívat se na graf a něco řešit, protože jak říká Buffett – don’t loose money. To potom šlo velice rychle. Já jsem si uvědomil, že chci diverzifikovat víc a mít klidné spaní. Kdyby se jakákoliv noha vysypala, abych byl v pohodě. Na tom jsem pracoval. To se i povedlo, že sice jsem víc v digitálních assetech, ale teď mě baví nemovitosti. Hlavně na přehradě, protože žijeme v Brně na přehradě, tak jenom to okolí, kde to znám. Tam to řeším. Dnes bych řekl, jak ses ptal, tak nepotřebuješ kapitál. Na nemovitosti. Hypotéku dnes dostane kde kdo. Můžem se bavit o různých metodách, jak získat 14 milionů hypotéku, ale jde to bez doložení přijmu vytvořit obratovou hypošku. Je to spíš o věcech. Tenkrát jsem šel k Nele Kubasové z Realitního Shakeru na seminář za 2 litry. Získáš hodnotné informace k tomu, abys mohl začít investovat do realit. Pořídit si první nemovitost a nedat do toho ani vlastní peníze. Řekl bych, že když lidé hledají a prahnou po tom, tak se najdou ty cesty. Kapitálu na trhu je hodně. To sám víš. I investorů je hodně. Dostat se k těm lidem, to jsem asi většinou dělal já, že kolikrát jsem využil páky cizího kapitálu, že jsem viděl příležitost a říkal si, že tady to bude zajímavé, tak jsem získal na investice cizí kapitál. Tam to je úspora. To je výtah, který tě posune do 7. patra.

 

Jak dnes přemýšlíš o těch investicích? Ty jsi říkal, že jsi měl všechno v kryptu. Teď to máš více diverzifikované. Máš nějakou jasnou strategii, že 30 % budeš mít kryptu, 30 % v nemovitostech a nějak to rozdělené?

 

Já jsem úplně špatný na tabulky. Vést si nějaké statistiky nebo za co lidé měsíčně utrácí, to jsem nikdy nedělal a to jsem na tom extrémně špatný. Já ti neřeknu, kolik procentuálně v čem mám. Mění se to denně. Mám to spíš pocitově. V tom jsem možná trochu alternativní, protože krypto beru, že jsem uživatel, využívám to, točím to. Ani z toho nevybírám. Nepotřebuju z toho nutně fungovat. Spíš to nějak chytře rozlévat. Baví mě akcie, centralizované věci, ale daleko méně. Kdybychom to měli nějak hodit, tak 15 – 20 % hodin ta minorita. Když shrnu akcie, tak když člověk začíná, aby si to mohl představit, tak většina lidí zná aplikace Robin Hood nebo Revolut. Já jsem jeden z prvních lidí, co propagovali Robinhood v Česku. Já jsem přes ten affiliate získal asi tisíce propojení a dohodil jsem to lidem díky konferencím. Teď je tady boom. Zná to asi hodně posluchačů. Tam když máš pár tisíc korun měsíčně na nakupování akcií, tak ti připisují dividendu. Je to krásné na jednotky tisíc pár desítek tisíc si to vyzkoušet na investování. Když máš větší desítky tisíc až stovek tisíc, tak bych začal u evropského brokera Degiro s českou podporou. Můžeš si tam posílat peníze, transfer bez poplatků. Je to seriózní broker – nakupování akcií. Vytvoříš si svůj vlastní index, takový svůj vlastní podílový fond. Uděláš si koš svých akcií, co tě baví a držíš. To je moje strategie, protože časový test u akcií je 3 roky, aby se to vyplatilo daňově.

 

Takže když držíš alespoň 3 roky, tak neplatíš daň z příjmu nebo se to jmenuje jinak, ale nedaníš to?

 

Ano. Když to řeknem jednoduše, tak jo. Když bys řešil větší částky, tak nejlepší broker na světě na interactive brokers – IB. Od něj většina brokerů bere data nebo je přeprodává. Pak vidíš reklamy na různé Plus500 a podobné platformy, kteří jsou podle mého podvodníci, ale zlákají začátečníky na trading. To jsou 3 začátky, kdy ty můžeš jednoduše a dostupně na jeden klik investovat. Lidi říkají, že to roste, že je to všechno bubble, ale kolik díky těmto aplikacím přibylo akciových investorů. Stáhneš si aplikaci a investuješ od řádu stovek korun. To tady dříve nebylo. Dnes na tom je krásné, že nepotřebuješ složitosti dělat, registrovat se na počítači, uděláš to z mobilu na pár kliků. To mě baví. Furt minoritně, ale dává mi to smysl. Určitě znáš spoustu akciových investorů. Jan Vanhara byl jeden z prvních blogů, které jsem sledoval, který říkal nakup za směšnou částku, ale můžeš ztratit a za 10 let je to zajímavé na to z toho něco pořídit. Tohle dokupuju a mám to jako penzijko, když to tak řeknu. Nemám rád produkty pro „ovčany“, kde lidé si spoří do penzijek a podobných věcí. Taky jsem to dělal. Potom jsem to zrušil, protože mi to nedávalo smysl. Udělám daleko lepší zhodnocení tím, že budu aktivní než pasivní. To jsou věci, jak se do toho dostat. Potom by tě mohla zajímat i věc, jak se dostat do firem jako je koupit akcie SpaceX, které se neobchodují na burze. Když mám to tričko. To byla věc, co jsem řešil, že si můžeš před IPO, než firmy půjdou na burzu, tak si můžeš koupit jejich akcie. Je na to řada platforem. Asi dvě nejznámější na světě jsou EquityZen anebo Forge Global, že kdyby kdokoli chtěl investovat před IPO, tak si tam můžeš přes ty firmy, právníky, všechno vám to zajistí, nakoupit akcie. Bylo tam Airbnb nebo všechny technologické firmy, co znáš, tak tam byly. SpaceX je tam taky, ale je to taková fun story, že mi to uteklo nátlakem poptávky. Oni říkali, že půjdou na burzu třeba až vyšlou první raketu na Mars úspěšně, což může být 5, 7 let. Ty budeš čekat 5, 7 let do nějakého IPO. Na začátku byla hranice 100 000 dolarů, tak jsme si řekli s kámošem, že to dáme. Pojďme do toho, registrovali jsme se na platformy, mysleli si, že jsme 2 kliky před tím, ale ejhle, přišel e-mail, že díky poptávce ta hranice je milion dolarů, konkrétně do SpaceX. Na to, že jsme tam chtěli dát jenom nějakou část, nebýt střelci, nevíš vývoj trhu, tak mě dřív přišlo tričko, než jsem koupil jejich akcie před IPO. Každopádně to doporučuju jako dvě platformy na tyto obchody. To jsou jiné, více spekulativní, ale tímto bych uzavřel akcie.

 

Furt jsi poměrně aktivní investor, takže je potřeba se tomu věnovat, vzdělávat atd. Což nepočítáš do pracovního času, ale je to nějaká práce, že si děláš research, snažíš se odhadnout…

 

Ale já mám ty lidi. Jasně, do vzdělání jsem investoval spoustu peněz, tak z toho čerpáš, protože ty principy a věci, co si přečteš – knížky o hodnotě investování, to všechno platí dlouhodobě. Pak jsem obklopený lidmi, kteří dělají analýzy a sedí u toho 10 hodin denně, baví je to a jsem s nimi v kontaktu. Jasně, kdybych počítal i tento čas, tak to právě nedělám. Já jsem teď full-time na otcovské mateřské, protože máme malou roční dceru a trávíme čas převážně s ní. Nebo žijem život naplno sportem a cestováním. Řekl bych, že to není, že bych jak pár let zpátky, že jsem pár hodin denně strávil jenom u nasávání informací.

 

Máš to tak, že dnes už víš, že do konce života jsi zabezpečený, nebo víš, že teď peníze jsou a vím, že mi přichází nějaké příležitosti a že to není tak, že už do konce života žádné peníze nevydělám.

 

Tohle je hodně široká otázka. Já mám asi jiný pohled na peníze a tyto věci. Já to beru jako energii a ne jako jistoty, že něco je. Jediná jistota jsou daně, smrt, jak se říká. Tím, že moje motivace je, že tenkrát jsem si pustil TEDxovou přednášku, kde žena měla rakovina a 3 měsíce života. Já jsem si hodně dlouho říkal, že na všechno, co dělám, mám 3 měsíce života, jestli bych to dělal, nebo ne. To mi pomohlo se přenastavit trochu. Zároveň náš životní styl je jiný, že někdo potřebuje k životu 3 auta a kupovat si furt něco. My jsme minimalisté, využíváme sdílenou ekonomiku, užíváme si krásný život a spíš to utrácíme za zážitky, jídlo a věci, co nám dávají smysl. Takže se nedívám, že kdybych teď přestal, tak asi jo, protože záleží v jakém měřítku to vezmem. Ty trhy nějak rostou. Vzal bych to tempem, jak všechno roste, tak 100% mañana forever, ale mohlo by to být – to říká moje přítelkyně, že je to moje životní heslo mañana forever – že někdo si myslí, když sleduje naše storíčka na Instagramu, tak že jsme hédonisti a že si užíváme života a nevíme, jaký je den v týdnu, ale právě naopak se snažíme řešit věci udržitelný a řešit neziskové věci a dávat té společnosti, rodině zpátky, že to není jenom o tomto. Že je to hodně komplexní říct, že teď něco přestat dělat a být že jsi zabezpečený. Naše nároky jsou dost nízké, takže by to asi šlo.

 

Já věřím tomu, že pokud je někdo, kdo je v podobné situaci a ví, že jeho životní náklady jsou 30 tisíc, tak je stejně bohatý jako týpek, který vydělá 150, ale musí na to furt makat. Nebo i bohatší. To uvědomění, že víc nepotřebuje, je taky hrozně cenné. Není to pro většinu lidí přirozené, jak jsi furt masírovaný, co dalšího by sis měl koupit a co dalšího bys měl chtít a že budeš happy, až tohle a až tamto, tak tenhle mindset, který ty máš, není úplně přirozený pro spoustu lidí.

 

Souhlasím. Je to tvrdá cesta. Nesledujeme negativní zprávy. Nesleduju televizi 10 let. Žádný nátlak. Žiju si ve svých bublinách a ve svých vodách. Jasně, není to pro všechny, ale my se řídíme tím, že největší bohatství je čas a svoboda. Já znám spoustu bohatších lidí, než jsem já, ale málokdo je svobodnější, než jsem já. Vidím lidí, kteří se za něčím honí, všechno zdublovat a víc a víc nemovitostí, ale potom mají vrásky, trable. Já se snažím poučit z cizích chyb. To je klíčové. Z těch x rozhovorů a podcastů i co jsi tady měl ty, tak vyčteš spoustu věcí. Nechci jít stejnou cestou. Proč bych měl vyhořet? Chci tomu předejít a život si užít. Jak lidé říkají, že promarní nejkrásnější roky s dětmi, když jsou mladí, tak jim utečou mezi prsty. Přijdou z práce večer a jdou spát nebo mají hodinu času s dítětem. Já jsem v podstatě 24/7 s Kačkou a malou Sofií, furt. A můžu to sledovat denně. To je pro mě krásné. Je to úplně jiný mindset. Přišlo to ve správnou dobu. Všechno v mém životě se vyvíjí suprově. Nabažil jsem se toho cestovat sám, cestovat na motorce, stopem a různě. Ve třech to na motorce nejde, tak jsme museli pořídit dodávku. To je krásné.

 

Vůbec nemáš tendence, že vidíš Teslu a říkáš si, co kdybych si jí taky pořídil?

 

Samozřejmě na Cybertruck jsem složil zálohu. Ale jsou takové věci, které mě baví jako elektromobilita a takové ty věci. Tím, že razím – i to mám na Instagramu – že jsem globální občan. Posledních 6 let většinu, 4 – 6 měsíců strávíme v zahraničí, mimo náš base camp, což je naše Brněnská přehrada. Něco vlastnit a půl roku to mít někde v garáži, proč? Takže spíše jsem ten, co si věci užije a přesně tyhle zážitky. Včera jsme se o tom bavili s kamarádem. Já říkám, že jediné, co mě kdy dalo potěšení z vozítek, je motorka. Že jsme na ní realizovali tripy po světě a přinesla mi radost a zážitky, že to pro mě bylo emočně vyvážené tomu, co mi to dalo. A teď ta dodávka. Že můžeme žít ten van life. To je auto, které alespoň využiješ více než 5 % času, protože většina lidí ho využije jenom jako teleport ráno – večer se někam dostat. My tam spíme, my tam žijeme. Je to pro mě úplně jiná míra investice. Když si vezmu opotřebení a pronájmy, za které se tato auta pronajímají, tak je to zajímavější.

 

Takže dodávka vás baví. Já bych si to chtěl zkusit, že nedovedu si představit, co když prší? Jsi celý den zavřený v dodávce s malým dítětem? To je noční můra.

 

Naše nálada není závislá na počasí. Hlavně si ho můžeš koupit, protože do 24 hodin se můžeš dostat kdekoliv po světě. Já jsem 6 zim po sobě strávil někde v teple. Nějak si to uděláš po svém. Ale jsme lidi, co cestují pomalu. Když někam jedeme, tak minimálně na měsíc. Žádné otočit Řím za 2 dny a ještě u toho chtít vidět Barcelonu. Všechno se to přizpůsobuje našemu životu. V dodávce je glamping. My jsme byli pankáči. Mám rád jak hotely, tak amazing places, sdílet vily po světě s lidmi, tak spát pod širákem. Žijeme balanc, že já jsem schopný jet na kole, spát pod širákem, přijet do Maximusu a dát si tam super 4chodové menu a jít do sauny. To je super, že toto mě baví, že to má jiný náboj. Někdo cestuje jenom po hotelech. Někdo zase žije jenom ten low-cost. My jsme ti, co těží z obojího. Ta dodávka je v tomto dobrá, že si můžeš popojet, nejsi vůbec zavřený, máme to dost přizpůsobené pro 3, ale zatím jsme tam netrávili den v dešti. Tu zkušenost ještě nemám tam být den zavřený s malým dítětem. Všude někoho znáš, všude můžeš někde zajít do restaurace. Hlavně nejsme ti, co se bojí deště, takže jsme schopní jít na vycházku v dešti.

 

(partner podcastu)

 

Máš nějaké tipy, jak kolem sebe budovat komunitu lidí? Ty jsi říkal, že všude někoho znáš. Je to dané tím, že jsi byl na hrozně moc akcích. Potkal jsi se s hodně lidmi. Anebo máš proces na udržování vztahů a tak? Mám pocit, že často musíš do vztahů něco investovat, aby z toho nebyl jen takový ten letmý průlet životem, občas vidíme fotku na Facebooku a that’s it.

 

Tohle se taky ve mě změnilo, protože mám doma prostě pakl vizitek. X tisíc kontaktů na sociálních sítích, ale časem se mi vyselektovalo to, s kým chci čas strávit. Řekl bych, že poslední 3 roky už nejsem takový extrovert, že bychom se chtěli více s někým potkávat, ale už hodně zvažujem, zvláště s mimčem, s kým se potkáme. Už mám dobrou komunitu všude různě kolem Prahy, Brna, Olomouce lidí, kteří mají čas, že můžeme jít v pondělí dopoledne na beach volejbal nebo někde do sauny. Užít si to spolu. Jsou stejně naladění. Máme témata, o kterých se můžeme bavit. Nebo mají děti. To je krásné, že snažím budovat vztahy s lidmi, než poznávat nové lidi. Už se mi nechce, protože v oblastech znám lidi, kteří tvoří weby, znáš jich kotel, ale stejně dohazuju kontakty 2, 3 lidem – furt těm stejným, protože ty lidi znáš a chodíš s nimi na pivo.

 

Mě se líbilo, jak jsi nedávno mluvil o tom, že jsi začal vybírat lidi kolem sebe už jak jsi cestoval v rámci digitálního nomádství, že jsi vždycky s někým něco sdílel. Tím si taky vyselektuješ sociální bublinu, kterou chceš. Protože většina lidí skončí v nějaké sociální bublině nebo se furt baví s lidmi ze základky nebo ze střední, protože se známe dlouho. Ale mám pocit, že ty jsi velmi chytře svoji sociální bublinu vybral. 

 

Je to tak. Je to smutné. Já jsem ostřihl ty lidi hodně brzy, protože jsem pochopil, že tam ta cesta nevede, že tam chci změnit sebe a přitáhnout lidi stejně smýšlející. Tím, že jsem dělal ty akce, jsem přitahoval stejně smýšlející lidi z celého Česka. Teď dělám Cashflow na Nákle. To je moje oblíbené místo. Mají tam super spot. Jsme tam surfovali. Tam přijedou lidé z celého Česka a můžu je poznat a potom si můžu vyselektovat, s kým chci ten čas trávit víc. Totéž děláme po světě. Když už organizuju nějakou vilu, tak to nedělám neveřejně a vyselektuju si, s kým tam chceme být. Vždycky se to vlastně naplnilo, ale vybereme si ty lidi. Stejně je to s naším životem. Hodně lidí říká, že sousedy si nevybíráš. Ty si koupíš byt. Je smutné, že v něm strávíš 20 let, ale ani nezazvoníš na sousedy. Pro mě je dnes top 2 věci, kvůli čemu bych se rozhodoval někde bydlet, jsou sousedi, vztahy. Nemovitostí je plný trh. Můžeš bydlet, kde chceš, ale my tím, že žijeme v komunitní osadě bez plotů v lese a všechno tam sdílíme a máme boží vztahy, všichni si tykáme a děláme tolik akcí, to je pro mě number 1, co vidím, kde chci vychovávat dítě a chci žít. Sousedy si vybírám, protože tam mám tu moc, že se tam něco tvoří, prodává. Mám možnost to dohodit kamarádům a přilákat lidi. Za ty 2,5 roku, co tam jsme, se tam nastěhovalo x kamarádů. Jde to spontánně.

 

Ale nějaká dílo náhody je tam taky trošku, ne? Já jsem tady měl Filipa Molčana, který trefil výbornou vesničku v Českosaském Švýcarsku. Mají tam komunitní život. Funguje to tam výborně. U něj hraje velkou roli štěstí. Že se tam přistěhovali a pak zjistili. Tomáš Hajzler nebo Vráťa Hlásek mají tendence ty sousedské vztahy posilovat. Já souhlasím, že můžeš dělat něco, věci, kterými to rozhýbeš. Často stačí postrčit a oni to začnou více dělat, ale často neovlivníš to, že si tam přistěhuje někdo, kdo takhle smýšlející není v běžných situacích.

 

Rozumím. Tomáš, super člověk. Sám jsem ho poprvé potkal před sedmi lety. Tu jeho knížku Dobrý život dávám všem, když mají narozky. Zrovna včera jsem jednu dál kamarádovi na lodi, že měl narozky. Ten to skvěle sepsal. Nemusím psát v životě knížku, protože on tam napsal ty věci, které bych napsal stejně. S tím hodně rezonuju, byť žije v Praze a my žijeme v jiném extrému. Já bych neřekl štěstí, ale že jsme si to přitáhli. Já jsem cestoval po světě, domov jsme měli všude, ale jak se mi tím, že jsem strávil třeba 4 – 5 let v zahraničí, tak se mi nějak formuje myšlenka, kde chci ten base camp. Jednou jsem navštívil kamaráda v Brně na přehradě, který mi říkal, ať se tam stavím. My jsme tam jednou byli na návštěvě a pak jsme se tam přestěhovali. Zjistili jsme, že to je místo, kde máme to Bali. Našli jsme ho v Česku po všech stránkách. Až jsem si říkal, že je neuvěřitelné, furt jsme z toho nadšený. Kdokoli tam přijede, tak je z toho nadšený. Já si furt říkám, jestli to pomine, jestli za 10 let najdeme něco lepšího, nevím. Jsme u vody. Řeší se problém s vodou. Kde jinde nebudeme mít problémy, když máme jako jediná osada 60metrový vrt pod přehradu. Dnes všichni makají na dálku. My jsme přeskočili dobu a dělali online, než to byl hit. Říkáme, že máme fucking fast internet i v lesích, kde je to zarostlé. Půlka z nás dělá na sebe nebo z domu, takže je to další výhoda být v lese. Rohlík, všechno tam jezdí. V tomto nejsme limitovaní. Ani tolik neřešíme dostupnost do centra jako spíš na letiště. To je pro nás klíčové. Tím, že žijeme v rekreační oblasti, tak máme všechno kousek a lidé tam mají úplně jiné vztahy, než když tam máš zamindrákové lidi na vesnicích přes ploty, kteří tam hážou na sebe nějaký kydy. Tito lidé se jezdí rekretovat celý život. Ta energie místa je úplně jiná. My tam máme chat v osadě. Já když napíšu, že jdeme ve 12 dopoledne na beach, tak mi napíše 6 lidí z osady, že super, jdeme. My jsme si to přitáhli a tvoříme, máme podíl tu komunitu tvořit. Klíčová věc je nemít ploty. Jestli něco lidi vzdaluje, tak jsou to zdi a ploty, co si mezi sebou staví. Vidím, že lidi ty problémy řeší. Většina bytů má pozemek Lesů ČR, že nemůžeš vlastnit pozemek, musí plnit funkci lesa. Ze zákona tam nemůžeš stavět ploty. To je super, protože lidé to mají společně, chovají se k tomu, využívají to. Nebudou na sebe práskat. Funguje to skvěle. Parádní model. Chodí nám tam lesní zvěř. Někdo tam má psy, někdo kočky. Máš tam všechno. Je tam jedna trampolína pro všechny sousedy. Nemá každý trampolínu na svém písečku. Je to v tomto hodně alternativní a pro někoho nonsense. Na druhou stranu to vidím, že to je trend, který tyto lidi přitahuje a hodně lidí mi píše, jestli tam něco je. Máme waiting list lidí, kteří v horizontu 2, 3 let se budou dokončovat dva developerské projekty. Jsme kamarádi s developerem a všechno, co se tam bude realizovat, půjde přese mě, protože my jsme ti, co si chcem vybrat. My jsme ti nejlepší makléři, protože známe místo. Proč to budem dávat cizí realitce, aby to prodala cizím lidem, když my si ty lidi můžeme vybrat? Já jsem v úrovni druhé strany, kdy už vlastně jsme na straně, že si my vybíráme sousedy. Chcem si určovat, kdo tam vstupuje. Samozřejmě neovlivníme veterány, kteří tam byli 20 let, ale upřímně, já jsem rád, že žijeme v mixu, že v té osadě žijí i starší, i důchodci, protože všichni lidé jsou fajn. Tím, že tam se jezdí i rekreovat nebo jezdí celoročně, tak jsou jinak smýšlející, tak to nejsou klasický tradiční lidi.

 

Mně se líbilo, že to je přesně možná o těch plotech. Pozemky ti nepatří, že to není o tom, že neřešíš, že jeden si chce sekat trávu a druhý nechce. Druhý je naštvaný, že mu tam lítá plevel. Je to společné využívání místa. Asi se tam drobné konflikty nebo třecí plochy najdou taky, ale nemáš tam moc příležitost ty třecí plochy najít.

 

Jsi donucený je řešit. Nebudu jmenovat, ale jedna známá lajkla blbý status na Facebooku. Sousedce se to nelíbilo a od té doby se spolu x let nebaví. Mám příhodu z rodiny. Ale tady ti lidé problémy řeší. Tady tím že sdílíš ty věci, tak jsi donucený je víc řešit tím, že se vidíš na denní bázi. Není to asi pro všechny, ale hodně lidí říká, že jak na to získáš hypotéku a sídlo firmy. Není to dnes problém. Hypotéčka dnes dává na rekreační objekty hypotéku. Můžeš tam mít číslo evidenční, nemáš tam číslo popisné, ale ničím tě to nelimituje. Můžeš tam mít sídlo firmy. Rekreační objekty k dlouhodobému bydlení je velký trend a potenciál na trhu. Samozřejmě ne všude je to super, protože většina míst nemá vyřešenou jímku a další věci, takže je třeba nad tím přemýšlet s přesahem.

 

Ty jsi řekl, že máte vrt. Já vím, že jsi na něj hrozně hrdý. V čem je voda z vrtu lepší než z kohoutku?

 

To je taky dobrá věc. Já jsem miloval města. Když jsem byl single, tak jsem miloval centra. Žil jsem v městech – Aberdeen, Barcelona a v různých evropských městech nebo v Bangkoku a podobně. Bavilo mě, že všechno bylo na dosah. Teď se na to dívám úplně jinak, kor když mám děti. Nechci bydlet někde v šestém patře a jít 10 minut do parku, kde chodí celé město. Jsem hrdý na to, že bydlíme v lese a na okraji. To je klíčové. Řešíme více věci, které víc ovlivňují náš život. Máš ty superchytré knížky, takže všichni řeší svůj cirkadiální kód a světelný smog, který je v městech brutální. Toto eliminuju. Žádné lampy nemáme. Víme, že jsme tvoření z vody. Všechny naše buňky jsou z vody. Je jenom jedna, tak budu řešit vodu, kterou piju. Nosím si svou. Nechci pít vodu, když ochutnám vodu ve městě v centru, tak to se nedá pít. Ten vrt je prostě dobrá voda. Smýšlíme s přesahem. Všichni chtějí žít 100 let, tak chci být těch posledních 20 let fit a zdravý a řešit tyto věci, které na mě mají dopad. Tohle jsou klíčové věci, nad kterými lidé nepřemýšlí. Světlo, voda, vzduch – to je klíčové. Já nechci chodit 3 hodiny denně po městech a dýchat tam ty auta. To jsem si prožil v Asii. Tam jsem chodil s rouškou před x lety, když to nebylo povinné. Jezdil jsem dobrovolně na motorkách. Když tam jedeš půl hodiny za kamionem, tak si vezmeš 2 respirátory radši na sebe s jejich emisemi, jak to tam neřeší. Nad těmito věcmi nutně přemýšlím a hledáš místo k životu, kde to takhle je.

 

Já jsem ti posílal pár otázek, věcí, na které jsi změnil názor. Ty jsi říkal třeba žití ve městě. Napadá tě něco dalšího, co jsme ještě neřekli?

 

Je toho spousta. Moje heslo je změna. Já miluju změny. Něčemu můžu dnes věřit a zítra mi to někdo rozloží. Náboženství. Já jsem celý život žil v katolické rodině. Většina lidí věří, protože jim to dali rodiče. To je klasický scénář. Tím, že cestuješ, tak jsem navštívil různé muslimské mešity a buddhistické chrámy, poznal jsem různé křesťany, protestanty, katolíky, super lidi. Zmínil bych film P.K. Super film. Dušek ho doporučuje; o náboženstvích, který to hezky shrnuje, když člověk hledá boha. Postupem času jsem zjistil, v jaké žiju bublině a že nechci být tohoto součástí. To byl pro mě největší mindfact, co jsem zjistil, jak jsem vychovávaný. Teď jsem víc spirituálně duchovní, než jsem byl. Chodil jsem jenom do systému, který stvořili lidé pár tisíc let zpátky. Bůh, to je nekonkrétní. Když se zeptáš 100 křesťanů, tak budeš mít 100 názorů. Na světě máš 7 miliard pravd. Každý má tu svou víru, protože ono celkově to nějak škatulkovat do církví je problém. Jsem v tom extrému, že jsem byl hodně v deep, v náboženství, chodíš do kostela, modlíš se denně a jsi v tom pohlcený i díky vztahu, který jsem tenkrát měl. Teď si uvědomuju, jak moc to bylo naivní a všechno je jinak. I díky psychedelikám, že se ti všechno rozpustí ve vteřině. Nemusíš procházet tou cestou, kterou jsem si x let musel projít. Tohle byla jedna z největších hlavních změn, kterou jsem v posledních letech prodělával a procházel; kterou jsem si musel čistit ten nános, který jsem tam měl. Teď nejsem součástí žádného náboženství, ale rád jdu do kostela. Je tam energie. Rád si zamedituju. Jsem vděčný za všechno, co jsem si prožil. Všechno to respektuju. Říkám to veřejně poprvé. Je to super, že mi to rodiče předali, ale byla to slepá ulička.

 

Nevím, jestli do tohoto vůbec jít hlouběji. Dal by se z toho dal udělat krátký klip, který by měl spoustu rozprostřených reakcí na YouTube. Trochu to vytrhnout z kontextu.

 

Myslím, že na facebookové stránce Bůh a duchovno nebo to asi mělo hodně ohlasů? Tam asi není co řešit. Pro tebe jako člověka, který v tom žije, to vidí jinak, že si říkáš, že je to jasné. Ale když v něčem žiješ, tak je to potom těžké.

 

Já spíš mám pocit, že spoustu lidí nějakou víru potřebuje, věřit v něco většího než oni. Samozřejmě znáš i příběhy lidí, kteří naopak náboženští nikdy nebyli. A pak je nějaká tragédie nebo něco a pak se v to obrátili. Byl to způsob, jak se s tím vyrovnat. Když se něco špatného stalo, tak to mělo nějaký účel a vlastně tě to obrátí na víru. Je to nějaká útěcha pro někoho.

 

Jo, to je OK. Ale já jsem víc věřící před předtím. Přečteš si Homo sapiens nebo knížky Na počátku byl sex. Vidíš tam evoluci a říkáš si, že to je jasné. Jak mi někdo může říkat, že – teď mi jedna křesťanka říkala, že svět je tady 6 370 let podle nějakých svědectví Marie. Víš, že to jde proti sobě. Já vím, že něco je. Ty věci, co poznáváš, se dějí z nějakého důvodu a je to neuvěřitelné, co mi tady. Vždycky když se dívám na svůj pohled z vesmíru, tak je to všechno neprobádané, jak nic nevíme, v jakých tady žijeme bublinách, tak furt budou praskat nějaké bubliny. Tohle byla asi největší změna, co jsem tam měl.

 

Je husté být schopný změnit svůj názor. Já poslední dobou narážím na to, že dnes je moderní, když tvoříš obsah, máš online personu, tak bys měl mít silný názor na všechno. Silný názor je to, co přitahuje. Musíš být pro očkování, nebo proti očkování, pro náboženství, nebo proti náboženství, pro elektromobilitu, nebo proti elektromobilitě. I to, o čem tento podcast, je bořit silné názory a furt si připouštět, že všechno může být úplně jinak. Pak když si čteš, co si lidé mysleli před 50 lety, tak to bylo často mimo, co je to dnes. Co ty víš, že za 20 let si budeme říkat, že my, hloupí, jsme si mysleli, že záleží na tom, kolik jíš bílkovin a tuků, ale je to úplně o něčem jiném. Je to nepochopení.

 

Stoprocentně. Já mám celý život proti proudu. Jsem na to zvyklý. Vůbec mě to teď moc nepřekvapuje, že na něco změním názor. I to, jak jsem ti říkal, že jsem více digitální, že dnes vnímám a všichni to vidí, že Airbnb, které nemá žádnou nemovitost, má větší hodnotu než všechny fyzické nemovitosti Hiltonu po světě. Na tom něco bude. Víc chápeš věci jinak, takže furt se svět vyvíjí. Snažíš se být o krok napřed nebo dozvídat se o těch věcech a nežít v dalších bublinách. Nebo když o nich víš, tak co nejdřív je prasknout.

 

(partner podcastu)

 

Napadne tě nějaké divné, hloupé, ztřeštěné věci, které děláš nebo děláte? Je to subjektivní, ale řekněme pro mainstreamového diváka, posluchače, který tenhle podcast určitě nekouká.

 

Co pro jednoho je ztřeštěné, pro druhého je normální. Zvláštnosti, co většina lidí, nedělá, chodíme bosky. 4 roky v kuse buď máme barefoot boty nebo bosky, kde to jde. To je největší komfort. To máme rádi. Je to trochu ulítlé. Až někdy moc, že někdo jde po štěrku a to bolí. Já mám podrážku už na to připravenou. To je tím, že pomalu celý rok chodíš bos. I v zimě. I na skútru chodíš bos. Potom si kolikrát ukopneš palec. Další šílená věc, že v dnešní digitální společnosti všichni platí kartami a mobility, kor v Praze to procento bude vysoké. Já mám většinu plateb v cashi. Dokud to je, než to zruší. Já si troufnu, že bude první stát, který přejde na komplet bezhotovostní společnost. Pak se budou přidávat další.

 

Ty snahy jsou dost dlouho dost velké, aby ten cash moc nefungoval.

 

Jasně. Já si ho užívám, dokud je. Mě to baví nemít za sebou stopu. Ideologicky mi to vyhovuje. Můžu s tím víc pracovat. Je to otrava pro někoho, ale s postupem času, když víc zabrouzdáš do bezpečnosti, že online – když jsme se bavili akcie, krypto, tak řešíš zajištění – jak máš zajištěných těch 12 lov, kde jsou schované, ideálně napůl, v každé půlku i kvůli dědictví. Fyzicky se to dá. Já používáme Brave. Snažím se používat placenou VPNku placenou nebo NordVPN. Využíváš služby – dvoufázové verifikace – na různé přihlašování do aplikací. Telegram, Signal – to je kde převážně chatuju. Víc řešíš bezpečno a kde unikají data. Podíváš se na pár dokumentů a říkáš si, že já nechci všude platit kartou. Co všechno se o mně ví a jak mě trackují. Trochu si hlídám soukromí. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel, ale pár kamarádů, kteří už nemusí přemýšlet, jsou na x generací zajištění, tak čím víc máš, tím víc nad tímto přemýšlíš. Nejenom nad diverzifikací, ale taky nad decentralizací.

 

Řekni mi svůj důvod. Na tohle když koukne třeba moje máma, tak ten názor často je, že já přece nedělám nic špatného, tak proč bych to měla skrývat?

 

Ano, jasně. Každý na to bude mít jiný pohled. To je tím, že jsem v core oblasti, že organizuju akce kolem podnikání, investic, kryptoměn a jsem v tom trochu více pohlcený, tak vidím ty důvody. Vidím x kamarádů, kterým vymazali burzy. Sám jsem měl hacklý účet třikrát. Kartu mi nahráli v Asii. Většinou to skončí špatně. Banky o tom nemluví, ale těch peněz, co ztratí hackerskými útoky, je spousta. V tomto cash je cash nebo cash je king. Super je točit obrat. Taky točím v bankách kvůli hypotékám, abys měl kredibilitu a dali ti úvěr. Asi neděláš nic špatného. Asi na tebe nikdo nepřijde.

 

Ten cash je jedna věc. Ještě mi přijde, že spoustu kryptonadšenců má 100 % v kryptu a pak používají kryptokarty. To je nejjednodušší, nemusí mít normální fiat peníze a můžou utrácet i krypto v běžném styku, ale proč ty VPNky a zabezpečený browser atd.?

 

Je to z vlastní zkušenosti.

 

Je to minimalizace digitální stopy?

 

Já nechci mít veřejnou IP adresu. Kamaráda takto hackli ve vteřině. Většině lidí, když řeknu e-mail, tak se dostanou do většiny služeb, protože mají automaticky ukládání hesel. Základ je mít zabezpečené heslo na mailu, protože kamarád se hodně o to zajímá a i tak ho hackli. A během 8 sekund se nepřihlásil do ničeho. Kdyby neměl hardware peněženky a všechno, tak asi přišel úplně o všechno. Asi z těch zkušeností lidí, co kolem sebe mám, tak čím dál víc řeším bezpečnost. To jsou tvoje data. Mít heslo Polis234, to není úplně save. To se ví, ale i tak víc s tím pracuju kvůli osobní zkušenosti. Sám jsem byl tímto terčem.

 

Napadá tě nějaká divná věc kromě cashe a chození bos? Určitě je jich spousta.

 

Já vůbec nevím. Divných věcí je spousta. Co bych tak mohl zmínit? Hodně nás s Kačkou baví jíst na zemi. My doma nemáme jídelní stůl. Udělali jsme si tam odkladový stůl, máme ten vysoký. Jíme na zemi. Japonci jsou v tom mistři. Furt sedají, stoupají, spí na zemi a mají pohybu daleko víc. Dnes většina lidí – kdy si sedneš na zem? My ráno, když se jdeš protahovat, jóga, takový ranní rituál, tak jíme všechna jídla na zemi. Většinu času i venku. To je taková úchylka, že nás to fakt baví i z Asie. Tam je to více normální. Je to hodně inspirativní. Ať si to hodně lidí zkusí. Nebo jíst rukama. To je něco, kdy jdeš mimo komfortní zónu. Malá se učí jíst rukama, tak se učíme s ní. Když už tu podlahu zaplácáš, tak je to jedno. Je to náš krásný rituál.

 

Napadne tě věci, ze kterých jsi momentálně – v posledních dnech, týdnech, letech – nadšený?

 

Jednu jsem tady zmínil. To je van life. My jsme 4 měsíce dodělávali dodávku a nemysleli jsme si, jak to bude super, kor ve třech s malou. Ten glamping 5+kk, protože všechno máme. Office, bydlení, ložnice – všechno v jednom. Soláry na střeše. Jsme nezávislý dům. Přestěhujem kamkoliv, kdykoliv. Teď dávám 3týdenní road trip po Česku, kdy spíme full-time v dodávce. Testujeme to, abychom mohli vyjet v září na 2, 3 měsíce trip. Baví mě i to střídání. Ne že budem furt full-time v dodávce. Pronajmem si vilku. Budem to střídat. Ale na popojíždění je to super, protože malá začne křičet. Co si budem povídat. Zastavíš a uděláš si tam pohodlíčko a nic neřešíš. Pod postelí mám kolo, paddle board. Všechno taháš sebou, co potřebujeme. Na jednu stranu bys řekl, že máš spoustu krámů. Na druhou stranu jsme minimalisti, protože se vejít do pár metrů čtverečních ve třech je umění. Vidíme, co potřebujeme a co nepotřebujeme. Vidíme to jako trend. Co kamarádi shání dodávky, tak to roste na ceně. My jsme to trefili. Dlouho jsme to chtěli a přišlo to v pravou dobu. I korona to urychlila. Možná je to jediný způsob cestování v této době. To je jedna z hlavních věcí. Další věc, co mě fascinuje, už jsme to naťukli – DeFi – decentralizované finance. Jsem uživatel, nejen holder. Co si budem povídat. Když se většina věcí odehrává na ethereu, tak jsem převážně tam. Využívám tyto věci. Dnes vidíš, že denní objem, co se zobchoduje na bitcoin, je podobný i na ethereu. Já si myslím, že tyto produktivní assety mají potenciál. Všechny pasivní assety včetně zlata, co nic negeneruje, jsu na finančních trzích malé. Když si vezmeš, co vzniká na ethereu – stable coiny, EFTčka, všechny oblasti, tak to mě fascinuje, že se tam posouvá ten trh. V rámci DeFi vlastně 16 % má AV – půjčovací platforma. Když to přirovnám k Zonky.

 

Abychom to vysvětlili. Je to ekvivalent klasických finančních služeb, které lidi znají jako půjčky a pojištění atd., akorát na kryptoměnách.

 

Jasně. Těch use casů je tady spousta. Vyvíjí to tady mladí týpci, nejchytřejší programátoři světa. Jsou to programovatelné peníze. Krásné je, co vzniká a co se přesouvá tím směrem.

 

Co tam konkrétně používáš? Protože já když jsem se zajímal o DeFi, když jsem dělal nějaké podcasty s lidmi z krypta, tak často mi ty lidi říkali, že 90 % z toho jsou blbosti. Jsou tam scamy v kryptosvětě.

 

Jasně, kde nejsou?

 

No, často vidíš, pokud jsi outsider, tak říkají zhodnocení 10 % měsíčně. To v normálním světě není možné.

 

Rozumím ti. Já to vnímám úplně jinak, protože jsem ze světa financí vyrostl a vidím to jako inside. Dnes základní aplikace je DeFi Pulse. Tam máš hlavní klíčové DeFi služby – decentralizované aplikace, co se nejvíce využívá, abys nenaletěl na scamy. Když si to vezmeš, v AppStoru je milion aplikací, ale kolik jich máš v mobilu? 100? Zbytek je shit. 3 % aplikací – to bude starší statistika – tak měla 30 000 stažení a víc. To je ve všech oblastech. Jasně, to je super, ale furt trh z toho profituje. Každý se k tomu kryptu dostane jinak. Use casů je a bude mraky. To je dnešní svět. Furt nechápu, jak to někdo nechápe, že toho vzniká tolik. To je proměna. Já využívám hlavní klíčové projekty, kde se točí volume, kde jsou uživatelé: z půjčovacích platforem Maker DAO, Compound, AV. Ty si tam půjčíš peníze jako collateral, dáš ethereum nebo krypto a máš to stejné jako s hypotékou. Ty zastavíš barák, na něj si půjčíš peníze. Tady zastavíš krypto a půjčíš si peníze. Jak ty stablecoiny využiješ, jestli si půjčíš za 3 nebo za 10 % – to je na tobě, v jakou dobu to chytneš, jestli máš stabilní úrok nebo fixní, ale je to neuvěřitelné. Vezmi si, že člověk, který nemá kredibilitu, v bance ti nepůjčí, je ti 15 let, nemáš občanku, tak tady máš depozit a můžeš s tím pracovat. Můžeš si půjčit na vzdělání někde v Africe. Je to neuvěřitelná příležitost. Půjčky jsou, to se ví, jedna z největších klíčových tahounů dnešního světa. Celý systém je založený na důvěře a na tisknutí, takže toto je stejné. Většina toho se odehrává na ethereu. Tím, že držím ether, tak máš vsazeno na všechny. Ty nemusíš být fanda NFTéček a půjčovat si v rámci platforem, protože to ehtereum to má všechno pod sebou. Hlavně basic, když si to chce člověk osahat, tak si stáhnout do prohlížeče MetaMask. To je základní walletka, peněženka, kterou si s trezorem a operuješ přes decentralizované Appy. Připojíš se a real-time ve vteřině nečekáš na KAC – potvrzení, než ti ověří verifikace atd., ale jedeš a jsi tam schopný dělat věci, které si říkáš, že what the fuck, co to je? Tady jdeš na poštu ověřovat podpis a ověřuješ nějaký kontrakt. To je úplně něco jiného. Teď tam mám projekty, kde mám zamčené peníze ve vesting contractu, že to je programované, že se mi uvolňují peníze po dobu 100 týdnů, každý týden 1 %. Je to tam v kontraktu zasazené, nezměním to a je to super.

 

Ty z toho máš nějaký úrok? Ty peníze půjčíš někomu a máš tam klasický úrok jako kdybys?

 

Jo, u půjček je to, že můžeš půjčovat jako na Zonky. Úplně stejný trh, jenom si můžeš půjčit nebo sám půjčovat. To je krásné. Je tam spoustu věcí, jak zhodnocovat peníze. Je tam nadstandardní úrok, to je jasné.

 

Kolik je normální úrok dnes? Proč své etherea nemám nechat ležet skladem? Co můžu očekávat?

 

To je druhá věc. To je, co bych asi chtěl říct. Pro většinu lidí je holdovat, držet všechno a nesahat. To spíš poserou. To je jasné. Trading, já sám jsem obchodoval s Romanem Dvořákem, Ludvíkem Turkem, špičkama, Rosťou Navrátilem, který je 25 let na obchodním světě tradingu. Jsou to pro mě lídři, takže jsem si k tomu přičuchl, ale když si vezmu, jakou to má práci a riziko, kolik lidí tam prodělává čumět do grafů… nejsem matematický a analytický typ. Tu jsem ulovil. Proto je lepší pro mě být uživatel a nesměňovat. Když už máš bitcoin, ethereum, to je asi takový základní asset, který pro většinu lidí jim to bude stačit přikupovat, tak potom chceš víc. Nestačí ti. Tomu se říká yield farming. Nestačí ti, že to ethereum udělá pětinásobek za rok, ale chtějí víc. Těmi penězi pákuješ, točíš to, jdeš do dalšího extrému a snažíš se z toho dostat víc. To tady vždycky bylo. Kasína, různé oblasti tady budou a budou mít podíl na trhu razantní. Dnes je super, když máš ethereum, tak ho nesměňovat za nějaký token, který většinou když farmaříš, tak potom ti dost rapidně klesá. Pak zjistíš, že vůči ethereu jsi stejně v minusu třeba, takže je lepší někde depozitovat nebo půjčovat ethereum samotné. Jsou tady krásné různé protokoly, kde můžeš depozitovat za nižší desítky procent ročně. Máš to v ethereu a neztrácíš ho. To mi dává smysl, abych nezmiňoval žádné extrémy.

 

Super. Zmínili jsme DeFi, což si myslím, že díl o kryptu je docela dlouho, co jsme dělali. Možná pro hodně lidí to bude hodně pokročilé, ale alespoň takový tip, kam se kouknout, kam budoucnost směřuje. Já jsem sám zvědavý, jak se krypto vyvine dál. Předpokládám, že ty jsi asi hodně bullish, že to změní svět.

 

Já neřeším ani cenu. Já jsem se naučil, že moje nálada není závislá na ceně krypta. To je jedna věc. Já jsem v pohodě, ať to jde kamkoliv. To je jedna z věcí. Druhá: svět směřuje, to vždycky říkám lidem, když to vezmu ze světového pohledu, tak dnes mají největší ekonomickou moc firmy. Facebook, Amazon, Google. Ty sedí na cashi. To jsou ty státy pro nás. Státy postrádají smysl, protože firmy mají větší prachy než nějaké státy a skupují. Nedávno jsem se díval, že Facebook měl nějakých 83 firem pod sebou. Svět směřuje do jedné aplikace. Velké ryby požírají ty malé. Tyhle hráči ovládají svět. Z Facebooku se možná za chvilku stane nějaká banka, protože řeší vlastní kryptoměnu. Předtím to byla libra, teď možná diem. Pak asociaci dalších firem. Řeší stablecoin. Stablecoin je obrovská oblast. To jsou dolary pegované nebo závislé na dolaru, že kopírují cenu dolaru. Lidem dřív v kryptu vadila volatilita. Teď díky stablecoinu tady máme stabilitu. Je to krásné, že se dolar přesouvá na krypto, aniž by to centrální banky schválily nebo nějaké instituce. Toto bude obrovský trh, protože ty tam můžeš poskytovat likviditu v poolu na 2 stablecoiny, což je pro někoho úplně bezrizikového, ale je to super, že ty máš peníze v dolaru a je ti jedno, kam trh jde. Nemusíš utíkat z kryptoekonomiky do cashe, ale můžeš využívat stablecoiny, což je za mě jeden z hlavních use casů krypta. Těch stablecoinů je asi 50. Dai je takový hlavní decentralizovaný stablecoin. Svět podle mě se digitalizuje. Jasně, bavili jsme se o tom, že tady nebude cash. To je jasné, protože ta kontrola bude, ale máme digitální cash v kryptu, což samozřejmě vždycky to státy budou kontrolovat, budem to danit. Je to v pohodě, že něco odevzdáš, ale potom je to o tvé filozofii, jak se na to díváš. Já věřím, že internet bude do pár let zadarmo. Že hráči, co budují satelity, tak to nedělají jen tak pro nic za nic. Chtějí ta data. Vezmi si, že Facebook má x miliard uživatelů po světě, většinu světa. Když Facebook se stane bankou a řekne, že máš u mě účet 15 let, mám tady vlastní měnu, můžu ti půjčovat prachy, protože jich mám spoustu, tak super, budem si posílat prachy přes Messenger jako v Americe. Ale v Africe už nikdo nemusí stavět banky. Tam máš banku v mobilu, takže tam už nikdo nebude stavět bankomaty v rozvojových oblastech. To je obrovská příležitost pro lidi a instituce. Jsme v době velkých změn a transformací, že v průběhu 10 let nás čekají ještě obrovské změny finančním systému.

 

Mám pocit, že spoustu lidí v Čechách si říká, že v 90. letech to bylo jednoduché najít nápad a cokoliv mohlo fungovat a že teď je ta doba taky, že svět jde tak rychle kupředu.

 

Teď je toho daleko víc.

 

Na druhou stranu je pravda, že situace s Facebookem, Amazonem nikdy nebyla. Oni jsou opravdu ti hegemoni. Jsem zvědavý, jestli je v Americe začnou trochu víc regulovat – a ty snahy tam jsou. Oni jsou v takových monopolech, že nový Facebook už dnes nejde vytvořit, protože než budeš dost veliký, tak tě Facebook koupí.

 

Jako koupil Oculus a další věci. Vytvoří svoje virtuální světy. Tito velcí hráči mají zainvestováno. Za pár let nebudeš říkat, že jsi z Česka, ale že jsi z nějakého landu Facebooku. Jsme víc v zemích virtuálně nebo víc ty hranice budou jinak zasazené a mít jinou roli.

 

Na jednu stranu to může být výhoda. Pokud máš globální hrozby jako globální oteplování, tak to naráží na hranice národních států. My v EU si řeknem, že budem hrozně ekologičtí, ale furt se objevují názory, které nejsou úplně nerelevantní, kteří si říkají a co ta Indie a Čína, těm je to jedno, ti budou furt pálit to uhlí. Já doufám, že tento vývoj třeba půjde do toho, že jsem globální občan a mám úplně stejnou zodpovědnost za zemi a nehraju jenom na svém písečku.

 

Je to tak. Takto to přesně beru. V mém krátkém životě alespoň tady stejně budu pendlovat po světě vždycky nějakou část roku. Stejně se spojuje ve virtuálnu. Záleží, komu dáš hlas. Jsi v supermarketu nebo na Rohlíku. Co si kupuješ, tomu dáváš hlasy. Teď všichni kupují akcie technologických firem – Amazon, Google, Facebook. Je to taková jistotka, ale tím to všichni podporujeme. Člověk si víc dává pozor, kam to strká a kam to dávají firmy.

 

Je pravda, že toto jde zpátky k tomu, že peníze jsou energie, že to tak beru, že ty nehlasuješ jednou za 4 roky ve volbách, ale hlasuješ každý den tvými nákupními rozhodnutími.

 

Přesně tak. Ty peníze se točí v ekonomice. O to víc si to uvědomuješ. Když je to fyzické, utrácím fyzickou formou, online se to utrácí o to více jednodušeji. Já tam věřím v to, že čím víc dáš a pomůžeš společnosti, tak dostaneš zpátky nebo se to projeví na tvém těle. Na čem nešetříme, je jídlo. To milujeme, gastromapy a podobně. Ať dává smysl, co si kupuješ. Dát hlas lokálním farmářům, to je další z trendů, že se to hezky otočilo. Před 20 lety jsme si to pěstovali doma. Zlenivěli jsme. Všechno si to koupíš, teď jsme v módu, že hodně lidí si to může dovolit připlatit za kvalitu. Je potřeba, všichni o tom rozhodujeme. Mě se líbí. Mám nějaké akcie Neflixu. Mně se líbí, jak mění svět. Ty se podíváš na Netflix a wow, ovlivní ti to tvůj život. Praskneš si nějakou bublinu. To je super. Takovou firmu chci podpořit, která sdílí tak hodnotný obsah a mění tolika lidem život.

 

Takže koukáš na Too Hot to Handle a podobné věci?

 

Asi jo, ale ono mi tam vyskakuje, co chci.

 

Tam se taky tvoří ty bubliny.

 

Je pravda, že se z toho stává taková TV Nova, ale víš, jak to myslím. Teď jsme se rozdívali na Seaspiracy o moři, tak jsme asi 25 minut viděli, protože s malou se nejde podívat na film v kuse. To je na pětkrát. Znáš to. Po večerech nebo občas. Nehlodáme to, ale baví mě, kam se to posouvá.

 

Super, Tomáši, díky moc, že sis udělal čas. Já si myslím, že to byl zajímavý kontrast digitálních trendů a kam se svět posouvá, ale zároveň té lokálnosti vztahů, jídla. Možná najít si v tom správný balanc je tajemství života. Ty máš možná sám v claimu – vydělávej online, žij offline.

 

Ten e-book jsme dali do kupy 5 let zpátky. Na blogu Investree jsem to poskytl zdarma. Jsou tam stovky odkazů na různé věci, co jsem tady zmiňoval. Vždycky jsem se tím řídil a teď si uvědomuju, jak moc je to nadčasový. Teď jsem tu facebookovou skupinu v koroně přejmenoval na Vydělávej z domu dočasně, ne odkudkoliv na světě. Od všeho trochu. Ten balanc je něco, co si myslím, že je udržitelné a pro nás to vede k dobrému životu.

 

Super, díky moc za rozhovor.

 

Díky, Dane za pozvání.

 

Díky moc, že jste si doposlechli další díl podcastu Proti Proudu s Tomášem Zdražilem. Pokud by vás zajímaly všechny odkazy na knížky, které Tomáš zmiňoval – nástroje, platformy, tak všechno je na webu protiproudu.net. Jsou tam i odkazy na promokódy, pokud byste si chtěli půjčit karavan a někde se potkat na cestách. Budu hrozně rád, když mi dáte vědět vaši zpětnou vazbu, ať už na Instagramu můžete najít mě jako Dana Tržil nebo podcast_proti_proudu. Můžete mi napsat na e-mail. Většinou se snažím všem odpovědět. Hrozně mě těší, když si uděláte čas a napíšete, co si o tom myslíte. Nějaké vaše sdílení zpětné vazby anebo mi dáte vědět, proč vám podcast pomáhá. Já to dnes nebudu zdržovat. Zrovna jsem tady teď měl Filipa Tylše na další rozhovor, takže to bude další výborný podle mě jiný díl Proti Proudu. Těšte se na něj. Tenkrát bude už netradičně za týden. Snad stihnu všechno zpracovat. Budu se na vás moc těšit a mějte se zase krásně. Ahoj.